11 C 47/2024 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným k soudu dne 26.1.2024, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím, jako nároků plynoucích ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je právnickou osobou, která je správkyní garančního fondu a příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu s cit. zákonem. Svůj nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou vzniku nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalovanému, přičemž splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Výše příspěvku se dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona rovná součinu počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně ze shora uvedeného titulu požaduje zaplacení příspěvku do garančního fondu ve vztahu k nákladnímu automobilu jinému než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , jehož vlastníkem resp. provozovatelem je podle informace poskytnuté Ministerstvem dopravy žalovaný a k němuž nebylo v období od 1.1.2020 do dne 30.4.2020, tj. po dobu 121 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Denní sazba dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., činí 86 Kč). Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve výši 10 406 Kč dne 16.10.2020, splatnost nastala dne 15.12.2020. Žalobkyni současně vzniklo dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona právo na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše je ustanovením § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanovena paušální částkou 300 Kč. Žalobkyně tak požaduje částku 10 706 Kč, sestávající z nezaplaceného příspěvku do garančního fondu spravovaného žalobkyní ve výši 10 406 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vedle dlužné jistiny žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10 406 Kč za dobu od 16.12.2020 do zaplacení.2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem podle ustanovení § 174a odst. 3 ve spojení s ustanovením § 173 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému.3. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyjádřila souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se v soudem stanovené lhůtě vyjádřil k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen o tom, že nebude-li vyjádření doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s žalovaný tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu, doručenou spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 9.5.2024, nereagoval, jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 23.5.2024.4. Soud v řízení provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní – výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne ze dne 1.10.2020, upomínkou ze dne 21.1.2021 a předžalobní upomínkou ze dne 6.1.2022. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:Žalovaný coby vlastník resp. provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, , evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaného, neměl v období od 1.1.2020 do dne 30.4.2020, tj. po dobu 121 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu ve výši 10 406 Kč (121 dní po 86 Kč), k jehož úhradě byl žalovaný písemně vyzván dne 16.10.2020, se splatností do 15.12.2020. Společně s příspěvkem vzniklo žalobkyni právo na úhradu nákladů spojených s mimosmluvním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a dluh neuhradil, byl upomenut k úhradě dne 21.1.2021. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 6.1.2022, přičemž ani poté na dluh ani zčásti neuhradil.5. Žalovaný setrval v procesní pasivitě. Netvrdil ani neprokazoval, že by ve shora uvedeném období měl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, případně že by v uvedeném období byla dána některá ze zákonných výjimek, kdy pojištění sjednáno být nemusí. Žalovaný současně netvrdil ani neprokázal, že by žalobou uplatněná částka byla uhrazena.6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právní normy účinné v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.Dle § 1 odst. 2 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.Dle § 4 odst. 1 až 5 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.7. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně prokázala řádný vznik, existenci a výši jí tvrzeného a žalobou uplatněného nároku, naopak žalovaný netvrdil ani neprokázal jeho neexistenci či zánik. Za těchto okolností tedy soud žalobu shledal jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, a to jak co do jistiny pohledávky, tak co do požadovaného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1