14 C 316/2023-29 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 19. 9. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 24.760,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 6. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené se společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 10. 10. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy žalovaný čerpal úvěr ve výši 31.660,56 Kč, který měl být splacen nejpozději 10. 6. 2023. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb činí celkem 24.760,56 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. 3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud považovat smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobce bude ve věci neúspěšný, neboť dle výpisu úvěru žalovaný celkově zaplatil vyšší částku, než vyčerpal. 4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 6. 12. 2023, ve kterém vzal žalobu zpět co do částky 1.400 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku ad I. s tím, že tuto částku žalovaný uhradil po podání žaloby, a podáním ze dne 11. 12. 2023, ve kterém uvedl, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost věřitele nahlédnutím do databází a zopakoval ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného tvrzení uvedená v žalobě, žádné důkazy žalobce neoznačil a nepřipojil. 5. K jednání dne 22. 1. 2024 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 18. 12. 2023. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 6. Dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. soud ve výroku ad I. zastavil řízení co do částky 1.400 Kč s úrokem z prodlení, neboť v tomto rozsahu byla před jednáním ve věci samé vzata žaloba zpět. 7. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 10. 10. 2017, včetně obchodních podmínek a standartních informací o spotřebitelském úvěru, výpisem úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 a seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou ze dne 18. 7. 2023, včetně podacího lístku. 8. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 10. 10. 2017 byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi věřitelem - [právnická osoba] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem. Ve smlouvě je odkaz na zákon o spotřebitelském úvěru a jsou k ní připojeny standartní informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 35.000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 8,5 % měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami sjednanými v článku V. smlouvy. Dle výpisu úvěru žalovaný celkově vyčerpal částku 150.304 Kč a celkově splatil částku 315.269,63 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, včetně dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 bylo prokázáno, že tvrzená pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18. 7. 2023 odeslaným společně s předžalobní výzvou. <i>10. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 11. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy revolvingový úvěr. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil žádné důkazy, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soudu tak nebylo doloženo, že by právní předchůdce žalobce řádně prověřil příjmy a výdaje žalovaného. 13. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. 14. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 10. 10. 2017 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 15. Dle výpisu úvěru žalovaný celkově vyčerpal na základě neplatné smlouvy částku 150.304 Kč, splatil částku 315.269,63 Kč. Veškeré platby žalovaného je nutno považovat za platby na vyčerpanou jistinu, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy žalobci nevznikl nárok na požadované úroky či náhradu účelně vynaložených nákladů. Protože žalovaný zaplatil vyšší částku, než vyčerpal, nevzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení. Žaloba včetně požadovaného úroku z prodlení (ve znění po částečném zpětvzetí) byla proto zamítnuta. Soud neshledal důvody pro odročení jednání dle požadavku žalobce v podání ze dne 6. 12. 2023, neboť žalobce byl písemně vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Postup soudu při zamítnutí žaloby tak byl zcela předvídatelný. 16. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšnému žalovanému doposud náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.