16 C 14/2024-31 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 10.766 Kč, a to částka 7.000 Kč jakožto nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, částka 2800 Kč jakožto sjednaný smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny a částka 966 Kč jakožto smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou jistiny poskytnuté na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2023. Žalobkyně uvedla, že k zesplatnění úvěru došlo ke dni 29. 5. 2023 s odkazem na čl. VI smlouvy o úvěru. 2. Ve věci byl vydán dne 13. 12. 2023 pod č.j. EPR 302660/2023-7 nadepsaným soudem elektronický platební rozkaz. Protože se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl elektronický platební rozkaz Usnesením nadepsaného soudu č.j. EPR 302660/2023-12 ze dne 23. 1. 2024 zrušen. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 12. 2. 2024. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 28. 2. 2024. 3. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 24. 1. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7.000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na níž žalovaný vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci a dokončil svou registraci zadáním verifikačním SMS kódem v žádosti o úvěr. Zároveň poskytl fotokopii svého dokladu totožnosti a uhradil ověřovací platbu, když variabilním symbolem bylo jeho rodné číslo. Žalobkyně ověřila jeho platební schopnost úvěr splácet v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a současně vyžádáním bankovních výpisů z účtu žalovaného. Úvěr byl poskytnut téhož dne převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], tj. na účet, z něhož byla provedena žalovaným ověřovací platba. Žalovaný se zavázal dle čl. 2 .1.6 smlouvy o úvěru uhradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Žalovanému byl revolvingový úvěr poskytnut na dobu neurčitou, přičemž žalovaný měl splácet dle odst. 2.1.7 vždy k 23. dni v měsíci úrok z jistiny přirostlý za uplynulé období a jistinu zcela či částečně kdykoliv za trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dle úvěrové smlouvy a byl opakovaně upomínán, přičemž upomínkou ze dne 26. 5. 2023 informovala žalobkyně o zesplatnění úvěru k datu 29. 5. 2023 s odkazem na ust. čl. IV smlouvy o úvěru. 4. Žalobkyně se domáhá vedle jistiny úvěru také shora uvedeného smluvního úroku v kapitalizované výši 2.800 Kč (40% ze 7.000 Kč). Dále se domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1% p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení za dobu od 30. 5. 2023 do doby odeslání předžalobní výzvy (15. 10. 2023), která činí v kapitalizované výši 966 Kč, a byla sjednána pro případ prodlení se splácením úvěru v odst. 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru. Rovněž se pak žalobkyně domáhá zákonného úroku z jistiny i smluvního úroku ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. 5. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze žalobcem předložených listin, a to úvěrové smlouvy, výplatních pásek žalovaného za měsíce listopad a prosinec 2022, oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru ze dne 26. 5. 2023, z výpisu z účtu žalobkyně, z předžalobní výzvy včetně podacího poštovního lístku ze dne 15. 10. 2023. 6. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. <i>7. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Dle § 1970 o. z. (dále jen občanský zákoník) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována na základě poskytnutého úvěru z uzavřené smlouvy o úvěru mezi ní a žalovaným. Žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním nehradil sjednané platby a tím došlo k realizaci práva žalobkyně na zesplatnění úvěru (tj. jistiny i smluveného úroku), jakož i práva na úhradu smluvní pokuty. Smlouva o úvěru byla sjednána platně, když v souladu se ZSÚ před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že poskytnutý úvěr a jeho příslušenství řádně zaplatil. Obdobně netvrdil ani neprokázal, že k zániku úvěru zaplacením došlo již před datem 29. 5. 2023. Žalobkyně má tak právo na zaplacení jistiny, smluveného úroku i sjednané smluvní pokuty. Soud tudíž shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobkyni přísluší i úrok z prodlení, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 10. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradila náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b odst. 1, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Celková výše odměny je omezena výší tarifní hodnoty (žalované částky). Žalobkyně se domáhala, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá dlužné platby poskytnutých úvěrů a smluvních pokut soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o pře