16 C 187/2024-38 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu 3. 5. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20.678,31 Kč se smluvním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení shora. K odůvodnění návrhu uvedla, mezi účastníky byla dne 17. 8. 2023 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru č. 1014891013, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 21.000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Dodatky č. 1 a 3 bylo mezi stranami sjednáno splátkové volno. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, přičemž nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace jím poskytnuté ověřovala za použití nezávisle ověřitelných údajů.2. Podle podmínek smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou splátku ve výši 1.218 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 19,99 % p. a., jehož výše byla sjednána smlouvou, a to vždy k 17. dni měsíce počínaje dnem 17. 9. 2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 420 Kč. Splátky od 17. 9 2023 do 17. 10. 2023 byly splaceny, ode dne 25. 1. 2024 však žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu č. 5 smlouvy má žalobce nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru (čl. 5) dne 27. 3. 2024 k zesplatnění úvěru – viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne27. 3. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena jistinou úvěru ve výši 19.678,31 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 1.725,09 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 17. 10. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatění, tedy do dne 26. 3. 2024 a smluvní pokutou ve výši 1.000 Kč. Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, ke kterému mu žalobkyně poskytla dostatečnou lhůtu. Žalovaný ji však nevyužil. Žalobkyně proto požaduje dlužnou jistinu, dlužný kapitalizovaný úrok, úrok z úvěru, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 3. 2024.3. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 29. 8. 2024. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 27. 9. 2024.4. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázané, že dne 17. 8. 2023 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru č. 1014891013, kterou byl žalovanému poskytnut bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 21.000 Kč. Dodatky č. 1 a 3 bylo sjednáno splátkové volno, dodatkem č. 2 potom den měsíční splatnosti splátek. Žalobkyně provedla posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vycházela přitom z informací, které jí poskytl žalovaný a dále z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (běžný účet, úvěrová zpráva z bankovního i nebankovního registru klientských informací, potvrzení o příjmu ze zaměstnání). Při posuzování výdajů žalovaného stanovila žalobkyně částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy, jako potřebnou na pokrytí výdajů na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného. V rámci této analýzy žalobkyně vypočítává tzv. maximální limit splátky tj. maximální splátku, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a pravidelné měsíční výdaje. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet průběžně včetně smluvních úroků, které byly sjednány ve výši 19,99 % pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1. 218 Kč. Pro případ neplnění smluvních podmínek byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a jeho další úročení aktuálním úrokem. Žalovaný porušil sjednané podmínky, když úvěr řádně a včas nesplácel, když zaplatil pouze v září a říjnu 2023 pravidelnou splátku a ode dne 25. 1. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním smlouvy dne 27. 3. 2024 k zesplatnění úvěru. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 27. 3. 2024 a byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 19. 678,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.725,09 Kč a smluvní pokutou ve výši 1.000 Kč. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval, žalobkyně proto v souladu s omezením dle ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. požaduje smluvní úrok shora a dále dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by na úvěr zaplatil nějakou částku.5. Uvedené skutečnosti soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze Smlouvy o úvěru s úvěrovými podmínkami a dodatky, z potvrzení o podpisu smlouvy a vyplacení úvěru, z výpisu z účtu žalovaného, z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta, z výpisu z bankovního a nebankovního registru, ze zesplatňujícího dopisu s předžalobní výzvou.6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Na základě shora uvedených prokázaných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předloženými listinami bylo prokázáno, že po prověření úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 21.000 Kč se sjednaným úrokem 19,99 % ročně, který žalovaný způsobem sjednaným ve smlouvě řádně nesplácel, proto jej žalobkyně zesplatnila. Dle výpisu z účtu a přehledu plateb dluží žalovaný žalobkyni žalované částky. Žalovaný neprokázal splnění povinnosti dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky. Žalovanému bylo proto uloženo zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 19.678,31 Kč se sjednaným úrokem a s dalším příslušenstvím v souladu se žalobním žádáním žalobkyně. Vedle již zkapitalizovaných úroků soud žalobkyni vzhledem k prodlení žalovaného přiznal též zákonný úrok z prodlení i do budoucna v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení, na kterých požadovala pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 828 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v požadované výši.9. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.