19 C 278/2024-28 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu 25. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 13.394 Kč s úrokem z prodlení shora, sestávající z jistiny ve výši 10.300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.970 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 110 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 29 Kč a smluvní pokuty ve výši 843,57 Kč. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 29. 5. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. 23933968, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10.300 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a dále s poplatky za zvolené služaby. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti zjistil u žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registrech - centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a interních registrech historie klienta. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky vyplývajícími ze zák. č. 257/2016 Sb. Žalobce takto nahlédl do databází vedených spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 65.452 Kč a umožňovala bezproblémové splácení úvěru. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky, přičemž se žalovaný jednoznačně identifikoval. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. , č. účtu, dne 29. 5. 2023 ve výši 10.300 Kč. Úvěr byl splatný 28. 6. 2023. Žalovaný na dlužnou částku nic nezaplatil. Žalobce tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10.300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.970 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 110 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 29 Kč. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a žalobce ji požaduje pouze za dobu od 29. 6. 2023 do 27. 9. 2023 celkem ve výši 843,57 Kč. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva ze dne 30. 5. 2024.Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný.Na výzvu soudu žalobce nereagoval, důkazy neoznačil a nepředložil.Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru ze dne 29. 5. 2023, včetně všeobecných obchodních podmínek, informací o spotřebitelském úvěru, autorizace ověření totožnosti a sazebníku, pravidly pro prověřování úvěruschopnosti, výpisy o posouzení úvěruschopnosti, listinou označenou „Identifikované příjmy“, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2024, včetně podacího lístku.Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 29. 5. 2023 postupem popsaným v žalobě úvěrovou smlouvu, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr s postupným čerpáním do výše 10.300 Kč za poplatek dle článku 1 sazebníku. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou. Smlouva je označena jako smlouva o spotřebitelském úvěru a jsou k ní připojeny informace o spotřebitelském úvěru. Splatnost úvěru byla 28. 6. 2023. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli žalovaný z úvěru vyčerpal částku 10.300 Kč dne 29. 5. 2023. Žalobce tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřil a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Podle interních podkladů žalobce vycházel z toho, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného je 65.452 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 17.000 Kč, žije ve společné domácnosti s jednou další osobou. Výdaje na půjčky jsou měsíčně 0 Kč, na bydlení 500 Kč, na další nezbytné výdaje a ostatní výdaje 0 Kč. Žádné doklady k výši příjmů a výdajů žalovaného nebyly doloženy, ač byl žalobce k jejich předložení soudem vyzván. Za takovýto doklad není možnost považovat listinu označenou „Identifikované příjmy“, když jde o pouhý soupis transakcí, který není doložen výpisem z účtu žalovaného a není z něj patrno, o jaké transakce jde. Podle žalobce žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil. Předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 15.960,74 Kč a nákladů právního zastoupení. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu na úvěr provedl.Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené 29. 5. 2023 částku 10.300 Kč, která byla žalovanému téhož dne převedena na účet uvedený ve smlouvě. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil jiné důkazy než výše uvedené interní doklady, a to ani za situace, kdy byl soudem vyzván k předložení dalších důkazů, zejména kompletního výpisu z bankovního účtu žalovaného, a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobce vyplývá, že tento vyšel co do měsíčního příjmu žalovaného z částky 65.452 Kč, ačkoli sám žalovaný měl uvést částku 17.000 Kč. Tento rozpor žalobce nijak nevysvětlil. Současně nebyl nijak doloženo, že by žalobce ověřoval tvrzené měsíční výdaje žalovaného na bydlení, které žalovaný uvedl v naprosto nereálné výši 500 Kč měsíčně. Stejně tak zcela nereálné jsou žalovaným uvedené další nezbytné výdaje v nulové výši. Výdaje na stravu, hygienu, ošacení apod. žalovaný zcela jistě nějaké mít musí. Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem dokládány.S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlu