30 C 172/2024-38 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 5. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částek 11.468,81 Kč a 21.348,43 Kč s konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení a zaplacení smluvních pokut ve výši 8.000 Kč a 11.000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, žemezi žalobcem a žalovaným došlo dne 19. 11. 2019 po náležitém ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 283725498. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal žalobci za poskytnutý úvěr uhradit poplatek ve výši 15.975 Kč, skládající se z úroku ve výši 9.401 Kč a z částky 6.574 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobci za poskytnutí úvěru činila 31.975 Kč. Mezi účastníky bylo sjednáno měsíční splátkové období, kdy celková dlužná částka měla být splacena v celkem 24 splátkách, přičemž výše měsíční splátky od první do předposlední činila 1.333 Kč a poslední splátka činila 1.316 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo 19. 11. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný do zahájení řízení uhradil pouze částku 20.684,43 Kč. Žalobci náleží za vymáhání částka 1.000 Kč a na základě prodlení žalovaného pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, kterou žalobce limitoval a vyčíslil na 8.000 Kč,mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 17. 2. 2020 po náležitém ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 311028788. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal žalobci za poskytnutý úvěr uhradit poplatek ve výši 25.364 Kč, skládající se z úroku ve výši 18.320 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.544 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit žalobci za poskytnutí úvěru činila 47.364 Kč. Mezi účastníky bylo sjednáno měsíční splátkové období, kdy celková dlužná částka měla být splacena v celkem 18 splátkách, přičemž výše měsíční splátky od první do předposlední činila 2.632 Kč a poslední splátka činila 3.620 Kč. Datum splatnosti úvěru bylo 17. 8. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný do zahájení řízení uhradil pouze částku 27.015,57 Kč. Žalobci náleží za vymáhání částka 1.000 Kč a na základě prodlení žalovaného pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, kterou žalobce limitoval a vyčíslil na 11.000 Kč.2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se žalovaný nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. s účinností dne 22. 7. 2024. Neúčast u jednání žalovaný neomluvil, o odročení nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce a žalovaný podepsalidne 19. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 283725498. Žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že žalovaný má příjem ze zaměstnání na plný pracovní úvazek ve výši 18.604 Kč a je poživatelem invalidního důchodu 5.905 Kč. Výše příjmu byla ověřena z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek, potvrzení o výši důchodu nebylo předkládáno. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny v celkové výši 5.000 Kč bez rozlišení, jaká část výdajů je určena např. na bydlení (žalovaný uvedl pouze, že je spolubydlící osobou, výši nákladů na bydlení neupřesnil). Přes popsané nedostatky dospěl soud k závěru, že bylo v možnostech žalovaného z doložených příjmů 24.509 Kč platit měsíční splátku 1.333 Kč, byl tedy úvěruschopný. Žalobce poskytl žalovanému částku 16.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 24 měsíčních splátek po 1.333 Kč a poslední splátku 1.316 Kč. Vedle jistiny měl žalovaný zaplatit částku 9.401 Kč jako úrok a částku 6.574 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 49 % ročně, která byla pevná po celou sjednanou dobu trvání úvěrové smlouvy,dne 17. 2. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 311028788. Žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, zjištěné údaje zaznamenal do tzv. zákaznické karty. Vycházel z toho, že jediným příjmem žalovaného je invalidní důchod v částce 6.436 Kč. Jako další čistý příjem domácnosti je uvedena částka 26.000 Kč, aniž byl předložen jakýkoli doklad potvrzující pravdivost údaje o tvrzeném příjmu a o tom, jakou část uváděného příjmu domácnosti by měl žalovaný k dispozici ke splácení úvěru. V zákaznické kartě chybí údaj o výdajích na splácení dluhu žalobci z předchozí úvěrové smlouvy ze dne 19. 11. 2019. Odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši , právnická osoba, Kč považuje soud za zcela nereálné a podhodnocené. Částka výdajů nedosahuje ani životního minima, žalovaný do odhadovaných výdajů pravděpodobně ani nezahrnul náklady na bydlení. Žalobce poskytl žalovanému částku 22.000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 18 měsíčních splátek po 2.632 Kč a poslední splátku 3.620 Kč. Vedle jistiny měl žalovaný zaplatit 18.320 Kč jako úrok, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.544 Kč. Dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 88 % ročně, která byla pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.4. Obě shora uvedené smlouvy byly uzavřeny podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jejich nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které mimo jiné obsahovaly ujednání o smluvní pokutě jako sankčním následku prodlení žalovaného. Aktuální výše dluhu žalovaného a výše jím zaplacených splátek byla doložena tabulkami umoření. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smluv o úvěrech se smluvními podmínkami, ze zákaznických karet a z tabulek umoření. V předžalobní upomínce ze dne 14. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 52.639 Kč.5. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smluv o úvěru.6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.9. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 421 odst. 1 o. z. za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.10. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Soud předně vycházel z toho, že žalobce v daném smluvním vztahu vystupoval v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele. Na daný právní vztah je tak