30 C 314/2023-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 46.525,51 Kč s konkretizovaným úrokem a s úrokem z prodlení, poplatků v částce 55.720,49 Kč (v návrhu označeny jako kapitalizovaný úrok), nákladů na vymáhání v částce 48 Kč a smluvní pokuty vyčíslené na částku 21.866.99 Kč s odůvodněním, že dne 22. 11. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce č. 283791864, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované vyplaceny při podepsání smlouvy a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 55.946 Kč, šlo o poplatek tvořený dílčími položkami uvedenými ve smlouvě. Poskytovateli zápůjčky tak měla žalovaná vrátit celkem 104.946 Kč ve 30 hotovostních měsíčních splátkách k rukám jím pověřené osoby, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 5. 2022 Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 42 % ročně. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své povinnosti ze smlouvy. Poskytovateli zápůjčky byla vrácena pouze částka 5.500 Kč. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a uhradit sankční poplatky. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla ze strany [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 s účinností ke dni 20. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce z postoupených nároků požadoval po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 46.525,51 Kč, dlužného souhrnného poplatku ve výši 52.920,51 Kč, poplatku za upomínání a za předání pohledávky k vymáhání 2.800 Kč, účelně vynaložených nákladů na odchozí dopis s výzvou k plnění 48 Kč, smluvní pokuty 21.866,99 Kč a konkretizovaných úroků a zákonných úroků z prodlení. Žalovaná nereagovala na písemnou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nevyjádřila. 3. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení o tom, že předchůdce žalobce s odbornou péčí ověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím finančních prostředků. Žalobce reagoval v podání ze dne 12. 12. 2023 sdělením, že žalobce nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobce proto provedl revizi žalovaných částek a žalobní návrh upravil co do požadovaného příslušenství pohledávky a smluvní pokuty. Žalobce vzal žalobu zpět v části kapitalizovaného úroku ve výši 55.720,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.818,26 Kč, smluvního úroku výši 11,75 % ročně z částky 46.525,51 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 21.866,99 Kč a zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty 21.866,99 Kč ve výši 11,75 % ročně od 26. 8. 2023 do zaplacení. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo před konáním prvního jednání. Soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil výrokem I. rozsudku. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 11. 2019, smlouvou o úvěru ze dne 22. 11. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022 spojeným s výzvou k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 22. 11. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavírána smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě které žalovaná od poskytovatele úvěru převzala částku 49.000 Kč. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit navýšené o poplatek 55.946 Kč, který byl stanoven jako součet úroku ve výši 30.926 Kč a částky 25.020 Kč za zpracování úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny a garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka. Celkovou částku 104.946 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 30 měsíčních splátkách ve výši 3.499 Kč. Žalovaná porušila povinnost úvěr splácet, když zaplatila pouze částku 5.500 Kč. Žalovaná podle žalobce dlužila poskytovateli úvěru částky specifikované v žalobě. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, o změně věřitele byla žalovaná informována. 5. Žalobce k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované odkázal na obsah zákaznické karty. Poskytovatel úvěru vycházel podle žalobce z dokladů a informací, které žalovaná uvedla o svých rodinných, majetkových a příjmových poměrech. Z výplatnic žalované bylo zjištěno, že žalovaná dosahovala pravidelného příjmu ze zaměstnání v částce 23.611 Kč měsíčně. Kromě toho měla žalovaná disponovat tzv. dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši 23.322 Kč, karta však neobsahuje žádný údaj o zdroji těchto údajných příjmů ani tvrzení, že by byly osvědčeny konkrétními doklady. Žalovaná uvedla, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v nájmu. Soudu se jeví jako značně nevěrohodný odhad měsíčních výdajů žadatelky v částce 4.000 Kč, kdy jde o částku neúměrně nízkou pro pokrytí obvyklých nákladů osoby na bydlení, obživu, ošacení atd. Žalovaná uvedla, že splácí částku 3.500 Kč, má zřízený bankovní účet na své jméno. Předchůdce žalobce měl podle názoru soudu důsledně prověřit zjm. existenci dalšího příjmu žalované a její skutečné výdaje. K získání objektivních informací o majetkové situaci žalované mohl a měl požádat o předložení výpisů z jejího bankovního účtu, což však neučinil. <i>6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy částku 49.000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím zápůjčky právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání svého tvrzení žalobce odkázal na údaje sdělené žadatelkou o úvěr a na její povinnost jednat poctivě. Žalobce připustil, že nemůže předložit podklady, na základě kterých dospěl jeho předchůdce k závěru o úvěruschopnosti žalované. Soud z důvodů popsaných v odstavci 5 shora uzavřel, že poskytovatel peněžních prostředků nemohl mít za spolehlivě doloženou majetkovou situaci žadatelky o úvěr na straně příjmů ani na straně výdajů. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Úvěr tedy nebyl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům. 10. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 11. 2019 dle § 87 ZSÚ neplatná, soud k této absolutní neplatnosti přihlédl. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaného ve smlouvě, tedy úroků, poplatků, smluvní pokuty (s výjimkou částky 48 Kč, kdy jde o objektivně vynaložený náklad žalobce za písemnou výzvu žalované před předáním věci k vymáhání právnímu zástupci). Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 49.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná pov