6 C 29/2024-44 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 21. 11. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 250 870,40 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřel se žalovaným dne 24. 5. 2022 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr 243 230 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků 10,99 % ročně a poplatků ve výši dle smlouvy a aktuálního sazebníku. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Smluvní strany si dále sjednaly, že banka je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byl žalovaný povinen platit z nesplacených částek úrok z prodlení a náklady spojené se správou úvěru v prodlení tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, banka proto využila svého smluvního oprávnění a úvěr s účinností ke dni 3. 5. 2023 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 postoupila banka svou pohledávku za žalovaným žalobkyni. O tom byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 250 870,40 Kč, z toho 247 476,40 Kč na dlužné jistině včetně připsaných úroků a 3 394 Kč na dlužných poplatcích. V souladu se smlouvou rovněž požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 10,99% ročně z dlužné jistiny a připsaných úroků a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny, přičemž do 1. 7. 2023 byl úrok z prodlení kapitalizován částkou 5 874,84 Kč. Žalovaný na dlužné částky dosud nic neuhradil a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně dále uvedla, že banka před poskytnutím úvěru splnila zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací získaných při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména ty, že žalovaný je svobodný, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši jeho příjmu, a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 4. 3. 2024. Žalovanému bylo předvolání k tomuto jednání doručeno do vlastních rukou dne 19. 2. 2024 postupem dle § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Součástí předvolání bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Přes uvedené poučení se žalovaný k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Dle § 153b odst. l o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. V daném případě bylo žalovanému do vlastních rukou doručeno předvolání k jednání a to více než 10 dnů přede dnem jeho konání. Žalovaný byl v předvolání poučen o možných následcích nedostavení se. K jednání, které bylo prvním jednáním ve věci, se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto na návrh přítomného zástupce žalobkyně dle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 56 694 Kč, z toho 37 360 Kč za 4 úkony právní pomoci po 9 340 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva, účast na jednání), 1 200 Kč za 4x režijní paušál po 300 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 8 098 Kč za 21% DPH z nákladů právního zastoupení a 10 036 Kč za zaplacený soudní poplatek. Pokud žalobkyně požadovala odměnu a paušální náhradu za jeden další úkon (písemné podání ze dne 5. 12. 2023), soud jí právo na tuto náhradu nepřiznal, když se jednalo o doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, které měly a mohly být uvedeny již v samotném návrhu na zahájení řízení. 6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.