9 C 299/2023-22 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí - pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), pozemku parc. [číslo] (orná půda), vše v [katastrální uzemí], obci [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [anonymizováno] [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). Žalovaný jako bývalý druh žalobkyně nemovitosti v minulosti užíval na základě souhlasu žalobkyně. Po rozpadu partnerského vztahu žalobkyně a žalovaného ztratil žalovaný užívací právo k nemovitostem a žalobkyní byl vyzván, aby nemovitosti dobrovolně opustil a vyklidil. Toto žalovaný dobrovolně neučinil, tedy byl k vyklizení nemovitostí písemně vyzván dne 22. 9. 2023 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný však ani po této výzvě dobrovolně nemovitosti nevyklidil a tyto doposud bez právního důvodu obývá a užívá. Žalobkyni tedy nezbylo, než se vyklizení nemovitostí v jejím výlučném vlastnictví domáhat v tomto řízení. Žalobkyně nesouhlasila s námitkami žalovaného. V případě vyhovění žalobě syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] nepřijde o možnost bydlení v domě. V takovém případě by se žalobkyně do nemovitostí vrátila a žila by tam dále společně s dětmi, které v nemovitostech v současnosti žijí se žalovaným. Opatrovnické řízení ve věci péče a výživy syna [jméno] dosud neproběhlo. Soužití účastníků skončilo v květnu 2023. V té době žalovaný žalobkyni z domu vykázal. Další společné soužití v domě není možné. Žalobkyně v současné době bydlí v nájemním bytě, možnost zajistit si bydlení v nájmu má i žalovaný. Skutečnost, že žalovaný v nemovitostech vykonává svoji podnikatelskou činnost (autoopravárenství), je irelevantní. Garáž u domu ani není k podnikání určena. Situace, kdy žalobkyně bydlí v nájemním bytě a nemovitosti v jejím vlastnictví užívá žalovaný, je fakticky i právně neúnosná. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Nemovitosti užívá k bydlení spolu s nezletilým synem účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným 21. 8. 2015. V současné době žalovaný nemá možnost zajistit si bydlení jinak. Výkon práva žalobkyně na vyklizení nemovitostí je v tuto chvíli v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný proto navrhl, aby žaloba byla„ pro tentokrát“ zamítnuta. Partnerské soužití účastníci ukončili v květnu 2023, od té doby žalobkyně v domě nebydlí. Žalobkyně navázala jiný vztah, všechno nepříznivě dopadalo na děti. Tento stav trval asi rok předtím, než se žalobkyně odstěhovala. Žalovaný sám měl zájem o zachování vztahu účastníků, ale nakonec to byly děti, které s existujícím stavem nesouhlasily. Proto žalovaný žalobkyni řekl, ať odejde pryč. Se žalobkyní mají společného syna, žalobkyně má dvě děti z přechozího vztahu. Žalovaný nyní žije se všemi třemi dětmi ve sporném domě. Žalovaný splácí hypotéku, platí i další náklady spojené s užíváním domu. Jinou možnost bydlení pro sebe a děti nemá. Zajištění nájemního bytu by patrně nebyl problém. Problém je ale v tom, že žalovaný má ve sporných v nemovitostech sídlo podnikání. Podniká v oboru autoopravárenství. Žalobkyni sdělil, ať si určí částku, kterou bude za dům požadovat, tu by jí s pomocí kamaráda zaplatil. Žádný požadavek v tomto směru od žalobkyně zatím nevzešel. Žalobkyně se v minulosti vyjadřovala v tom smyslu, že žalovaného z domu nikdy nevyhodí. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že výlučnou vlastnicí sporných nemovitých věcí je žalobkyně. Výlučné vlastnictví nabyla kupní smlouvu ze dne 5. 9. 2020, právní účinky zápisu práva nastaly ke dni 14. 9. 2020 Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí. 4. U zdejšího soudu probíhalo řízení ve věci sp. zn. 9 C 229/2021. V tomto řízení se žalobce [jméno] [příjmení] domáhal odpůrčí žalobou podanou proti žalobkyni (v uvedeném řízení v postavení žalované) určení, že kupní smlouva ze dne 5. 9. 2020, na jejímž základě byl povolen [stát. instituce], [stát. instituce] pod [číslo jednací] ve prospěch žalované vklad vlastnického práva ke sporným nemovitým věcem, je vůči němu neúčinná. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce [jméno] [příjmení] má za [celé jméno žalovaného] vykonatelné pohledávky ve výši 550 000 Kč s příslušenstvím. Pohledávky vznikly v lednu 2018 a v květnu 2019, tj. předtím, než došlo k majetkové dispozici s nemovitými věcmi dlužníka [jméno] [příjmení] ve prospěch žalované (převod ideální poloviny nemovitostí). Dle žalobce byl převod majetku na žalovanou ryze účelový se snahou omezit možnosti žalobce na získání plnění od dlužníka [jméno] [příjmení]. Dle žalobce skutečným a jediným smyslem uzavřené kupní smlouvy bylo zkrátit jej jako věřitele na jeho právech, neboť dlužníku [celé jméno žalovaného] následně nezůstal žádný majetek, na který by žalobce mohl vést exekuci nebo výkon rozhodnutí, a ani z kupní ceny, kterou měl za prodej podílu na nemovitých věcech [celé jméno žalovaného] od žalované údajně inkasovat, žalobci nic plněno nebylo. Právní jednání dlužníka bylo navíc ve zjevném rozporu se slušností a mravními principy. Žalobkyně (v uvedeném řízené v postavení žalované) se žalobou nesouhlasila. Kupní smlouva ze dne 5. 9. 2020 byla uzavřena platně a zcela v souladu s právními předpisy i dobrými mravy, jejím účelem rozhodně nebylo zkrácení žalobce [jméno] [příjmení] jako věřitele na jeho právech ani snaha omezit možnosti žalobce na získání dlužného plnění od [jméno] [příjmení]. Uzavření kupní smlouvy bylo vedeno zájmem žalobkyně nabýt do svého výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 celku na nemovitých věcech tak, aby se stala jediným a výlučným vlastníkem nemovitostí. Výstavbu rodinného domu, který se stal předmětem spoluvlastnictví, z velké části financovala z vlastních výlučných finančních prostředků žalobkyně. Kupní cena spoluvlastnického podílu 1 465 600 Kč nebyla nijak účelově ponížena, šlo o cenu zcela obvyklou a přiměřenou místním i časovým poměrům a hlavně přiměřenou dalším okolnostem. V kupní smlouvě se žalobkyně zavázala k refinancování hypotečního úvěru, k němuž byli s [celé jméno žalovaného] spoludlužníky, a to tak, že převzala celý závazek na sebe (závazek byl převeden od společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]). Žalobkyně je nyní povinna splácet refinancovaný úvěr ve výši 4 151 910 Kč zcela sama. Žalobkyně věděla o některých dluzích [jméno] [příjmení], avšak nebyl jí znám přesný počet věřitelů, ani výše celkové dlužné částky, ani výše dílčích dlužných částek, které [celé jméno žalovaného] dlužil každému z věřitelů. Žalovaná byla přesvědčena, že kupní cena pokryla veškeré dluhy [jméno] [příjmení], které tedy měla za uhrazené. Zdejší soud rozsudkem ze dne 12. 5. 2023, č. j. 9 C 229/2021 – 215, žalobě vyhověl. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobkyně (v uvedeném řízení v postavení žalované) rozsudkem ze dne 25. 10. 2023, č. j. [číslo jednací], rozhodnutí zdejšího změnil a žalobu zamítl. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 21. 11. 2023. Ve věci bylo podáno dovolání, o kterém dosud dovolací soud nerozhodl. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 229/2021. 5. Z dopisu žalobkyně ze dne 13. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k neprodlenému vyklizení nemovitostí, jelikož k jejich užívání žalovaný nemá žádný titul ani souhlas. Žalobkyně současně sdělila, že pokud k vyklizení nemovitostí žalovaným nedojde, podá k soudu žalobu o vyklizení. 6. Dle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. 7. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 9. Po skutkové stránce bylo zjištěno, že účastníci původně byli podílovými spoluvlastníky sporných nemovitostí, a to každý v rozsahu ideální poloviny celku. Žalovaný prodal svůj podíl žalobkyni smlouvou ze dne 5. 9. 2020 za částku 1 465 600 Kč, která měla být použita na úhradu dluhů žalovaného vůči jeho věřitelům. V souvislosti s tím došlo k refinancování původního společného úvěru účastníků a k čerpání nového úvěru, z něhož žalobkyně uhradila žalovanému kupní cenu spoluvlastnického podílu. Žalobkyně je vůči [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] z titulu nové úvěrové smlouvy zavázána sama. V době převodu spoluvlastnického podílu žalovaného na žalobkyni účastníci žili jako druh a družka ve sporných nemovitostech. Byť žalovaný přestal být spoluvlastníkem nemovitostí, bylo zřejmé, že bude v nemovitostech nadále žít i podnikat jako druh žalobkyně. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že jejich s