9 C 328/2022-185 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 18. 9. 2022, po opakované změně, kterou soud naposledy připustil usnesením ze dne 3. 9. 2024, č.j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne 23. 9. 2024, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí pozemků v katastrálním území , adresa, , které jsou označeny v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 16. 8. 2024 parcelními čísly , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, zapsaného na LV č. , hodnota, katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, . Žalovaná 1) je vlastnicí mj. pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, . Všichni žalovaní pak jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, . Žalobkyně nabyla nemovitosti děděním od svých rodičů. Ve vlastnictví rodiny žalobkyně je předmětná nemovitost déle než 20 let. Po celou dobu držení předmětné nemovitosti nedošlo k faktické změně výměry, rozlohy nebo ke změně jakýchkoli jiných technických parametrů. Vzhledem k tomu, že pozemek je oplocen a linie oplocení nebyla nikdy po dobu vlastnictví žalobkyně ani její rodiny měněna, byla žalobkyně přesvědčena, že předmětná nemovitost tak, jak je oplocena, je v jejím vlastnictví. Žalobkyně nikdy ani nebyla vlastníky sousedních pozemků vyzvána k úpravě hranic pozemku, nebyla vyrozuměna o tom, že užívá i část jejich pozemku. Ze strany vlastníků sousedních pozemků nebylo zahájeno jakékoli řízení, jehož předmětem by byly hranice pozemků a řešení vlastnických práv k pozemkům náležejícím. Součástí pozemku ve vlastnictví žalobkyně je i rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , který na pozemku stojí po celou dobu. Dům nebyl nijak rekonstruován ve smyslu rozšíření stavby, resp. změny jejího půdorysu. Žalobkyně proto užívala předmětné nemovitosti v dobré víře jako jejich vlastník. V rámci digitalizace zjistila, že hranice předmětného pozemku vymezené v katastru nemovitostí neodpovídají hranicím pozemku tak, jak je nabyla a jak je po dobu více než dvaceti osmi let nerušeně užívala. Obrátila se proto na příslušný katastrální úřad se žádostí dle § 36 katastrálního zákona, kterou žádala o opravu chyb v katastrálním operátu, jež měly vzniknout zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu v roce 2016 při digitalizaci podkladů katastrální mapy. Byla to tedy žalobkyně, kdo začal řešit hranice předmětného pozemku. Žalobkyně současně nechala vypracovat nové geometrické plány, aby zákres pozemků odpovídal faktickému užívání a oplocení pozemků tak, jak je žalobkyně zdědila a jak je užívala ona i její právní předchůdci. Sporné části pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , které fakticky užívá žalobkyně, ale které jsou dle údajů katastru nemovitostí ve vlastnictví či spoluvlastnictví žalovaných, byly zaměřeny geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala určení svého vlastnického práva k uvedeným částem sousedních pozemků s tím, že vlastnické právo vydržela podle ustanovení § 1089 o. z. eventuálně podle ustanovení § 1095 o. z. Žalobkyně nabyla předmětnou nemovitost na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci dědictví po , jméno FO, . , jméno FO, , zemřelém dne 2. 5. 1994. Sama jako vlastník držela nemovitost od roku 1995, tedy po dobu přesahující 10 let. Jen svojí držbou splnila podmínky pro vydržení předmětných pozemků v rozsahu dle geometrického plánu postupem dle § 1091 odst. 2 o. z. Vlastníkem předmětného pozemku je žalobkyně od 1. 7. 1995 až do současné doby, tedy déle jak 28 let. Do digitalizace katastrálních map předmětného pozemku v roce 2016 držela žalobkyně 21 let. Následně to byla právě žalobkyně, kdo se snažil průběh hranic řešit s příslušným katastrálním úřadem tak, aby zákres pozemku v katastru nemovitostí odpovídal faktickému stavu a skutečné výměře předmětného pozemku. Držba žalobkyně byla poctivá a řádná. Žalobkyně zdědila předmětnou nemovitost co do rozlohy a výměry ve faktickém stavu odpovídajícím stavu současnému. Žalobkyně nijak fakticky neměnila hranice pomocí oplocení ani jinak. Nikdy nebyla ze strany sousedů, resp. vlastníků sousedních pozemků vyzvána k tomu, aby hranice změnila či posunula, protože by měla užívat část jejich pozemků. Žalobkyně ani její právní předchůdci nezískali předmětnou nemovitost ve stavu, jak je užívaná v současné době, násilím, lstí či výprosou. Její držba je tedy i držbou pravou. Dle ustanovení § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch žalobkyně započte i doba řádné a poctivé držby jejího otce. Žalobkyně tak v právním následnictví svých rodičů užívala předmětné nemovitosti déle než 30 let po sobě jdoucích, v dobré víře, nerušeně a ve fakticky nezměněném stavu. Žalobkyně tak bezezbytku naplnila zákonné podmínky i pro mimořádné vydržení dle § 1095 o. z., a to již před rokem 2016, kdy se začala právně zajímat a jednat s katastrálním úřadem o fakticky užívané výměře předmětného pozemku. Žalobkyně dále argumentovala tím, že zákres pozemku parc. č. st. 395 v katastru nemovitostí zásadně neodpovídá realitě. Dle katastru nemovitostí má předmětný pozemek výměru 202 m2, naproti tomu fakticky užívaná výměra činí 295 m2. Žalobkyně zdědila předmětný pozemek po svých rodičích v současných faktických hranicích a pravděpodobně dříve předtím její rodiče, tedy její právní předchůdci, převzali předmětný pozemek od dřívějších vlastníků v právě v těchto hranicích, a to za základě kupní smlouvy. V důsledku omylu došlo ke vzniku držby i části sousedních parcel. Žalobkyně si nepamatuje, že by hranice předmětného pozemku byly za doby trvání vlastnictví jejími rodiči jiné než v současnosti. Navíc si lze jen těžko představit, že pokud by vlastníci sousedních pozemků věděli o tom, že žalobkyně či její právní předchůdci užívají jejich pozemky, nechali by toto bez povšimnutí. Lze se proto důvodně domnívat, že i vlastníci sousedních pozemků byli důvodně přesvědčeni, že předmětný pozemek užívá žalobkyně řádně a že je jeho vlastnicí ve fakticky užívané výměře. Z uvedeného vyplývá, že šlo o omluvitelný omyl, který byl způsoben nepřetržitou držbou a ničím nerušenou držbou v současných hranicích pozemku vymezených plotem. Jsou naplněny rovněž podmínky pro mimořádné vydržení. Žalobkyně předmětnou nemovitost nezískala ani nerozšířila oproti sousedním pozemkům lstí, podvodem či jiným protizákonným způsobem.2. Žalovaná 1) nesouhlasila s tím, že byly naplněny podmínky vydržení ve vztahu k pozemku označenému v geometrickém plánu číslem 2228. Mimořádné vydržení je vyloučeno. Podle § 3066 o. z. by k němu mohlo dojít nejdříve 1. ledna 2019. Přitom na podzim 2017 si nechala žalobkyně vypracovat geometrický plán číslo , hodnota, -, Anonymizováno, pro zakreslení garáže na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , z něhož jasně plyne, že hranice tohoto pozemku je zakreslena jinak, než jak ho žalobkyně užívá. To jí dopisem ze dne 1. listopadu 2017 potvrdil i stavební odbor , právnická osoba, ve , adresa, . Z geometrického plánu je na první pohled zřejmé, že přístavba domu, která se zvenčí jeví jako garáž a v níž se podle stavebního úřadu nachází chodba, toaleta a kolna, významně zasahuje do cesty na parcele parc. č. , hodnota, . Následně se žalobkyně dne 5. září 2018 obrátila na katastrální úřad a s odůvodněním, že chce svoji nemovitost prodat a zjistila, že „je nyní pozemek 1929 posunut a zasahuje tak až do stavby domu“, přičemž požadovala nové zakreslení hranic. Na všech historických mapových podkladech je hranice parcely parc. č. , hodnota, zakreslena tak, že nevede rovnoběžně s domem č.p. , Anonymizováno, , ale v severním směru se blíží k ose domu. Ať již je dům v mapě posunut více či méně směrem od této hranice, vždy je to tak, že na úrovni severozápadního rohu (původní) budovy je hranice těsně u rohu domu, a následně směřuje směrem k ose domu. Po provedení přístavby hranice přístavbou přímo prochází. Žalobkyně nejpozději v roce 2017 dobře věděla, že rozsah, v jakém parcelu parc. č. st. , Anonymizováno, užívá, není v souladu s mapami katastru nemovitostí. Během řízení u katastrálního úřadu bylo žalobkyni vysvětleno, že hranici parcel číslo , hodnota, a st. , Anonymizováno, není možno zakreslit bez shody na jejím průběhu ze strany všech dotčených vlastníků. Žalobkyně byla též vyrozuměna o tom, že první žalovaná s opravou zobrazení hranice nesouhlasí. V té době tedy již neměla žalobkyně při výkonu držby poctivý úmysl. Nešlo již o pouhou nedbalost ve vědomí nebo při zjišťování, jak jsou hranice zakresleny v mapách, ale o cílevědomé úsilí změnit jejich průběh ve svůj prospěch. Navíc o tom, že hranice parcel č. , hodnota, a st. , Anonymizováno, vedou jinudy, než se nachází stěna přístavby a oplocení severního cípu pozemku, byla žalobkyně informována již v polovině osmdesátých let. Rodina žalobkyně (nemovitost tehdy p