11 C 212/2025-32 — Okresní soud v Trutnově

1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 398 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9987995001 uzavřené dne 29. 2. 2024 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem se , adresa, , IČ , IČO, a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to platbou dne 29. 2. 2024 bezhotovostním převodem na účet žalovaného č.ú. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, kdy ani navzdory opětovným výzvám právní předchůdkyně žalobkyně své platební povinnosti nesplnil, právní předchůdkyně žalobkyně proto výzvou dne 7. 12. 2024 úvěr zesplatnila, dnem následujícím je žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru.Úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy prověřena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný podpisem úvěrové smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky, vyjádřil souhlas s tím, aby právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dlužnických registrech (dokumentací k lustraci žalobkyně nedisponuje). Žalovaný současně stvrdil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidována v kterékoliv z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho platebních povinností dle úvěrové smlouvy.Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Žalovaný dluh ani navzdory předžalobní výzvě dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný.3. K jednání nařízenému na den 6. 11. 2025 se žalovaný bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal; předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 20. 10. 2025. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků.4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 9987995001 ze dne 29. 2. 2024 a obchodních podmínek , právnická osoba, jako nedílné součásti smlouvy o úvěru bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, roční úrokovou sazbou ve výši 200% ročně, který byl žalovaný oprávněn čerpat vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, a to i opakovaně, kdy v rámci prvního čerpání po uzavření úvěrové smlouvy je žalovanému na jeho bankovní účet převedena částka odpovídající celkové výši úvěru. Žalovaný se zavával úvěr splácet včetně sjednaného úroku, poplatků a smluvních sankcí pravidelnými minimálními měsíčními splátkami splatnými vždy ke každému poslednímu dni každého třicetidenního období počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání, počáteční výše splátky činila částku 2 144 Kč a měnila se dle smluvně ujednaného mechanismu.Z výpisu transakce ze dne 29. 2. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 29. 2. 2024.Z výzvy ze dne 7. 12. 2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku řádného neplnění platebních povinností žalovaného dle smlouvy o úvěru a prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný ke dni 7. 12. 2024 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě pohledávek vyplývajících z úvěrové smlouvy.Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 12. 12. 2024 včetně dodatku a seznamu postoupených pohledávek a z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 9987995001 se stala žalobkyně, žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně mu byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.Z předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2025 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni cokoliv uhradil, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh nebylo žalovaným uhrazeno ničeho.V řízení dále nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno důkazní.Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy byla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet poskytnuta celkem částka 10 000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil, přičemž k úhradě byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou ze dne 15. 1. 2025.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právních norem platných a účinných v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 1813 odst. 1 o. z. jsou zneužívající ta ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, a to z následujících důvodů.Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil s ohledem na povahu