130 C 27/2022-259 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobci se v soudním řízení zahájeném dne 14. 7. 2022 domáhali po každé z žalovaných zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedli, že požadují odčinění nemajetkové újmy, která jim vznikla jako rodičům , jméno FO, , narozené 26. 5. 2021. Žalobkyně a) absolvovala ve 14. týdnu gravidity dne 1. 12. 2020 v zařízení žalované č. 1 ultrazvukové vyšetření, a to s negativním výsledkem, přestože byl plod ve skutečnosti postižen těžkou a při ultrazvukovém vyšetření diagnostikovatelnou vrozenou vývojovou vadou, aplázií, resp. absencí levé stehenní a levé lýtkové kosti. Žalobkyně a) následně absolvovala v 16., 21. a 26. týdnu gravidity, konkrétně ve dnech 14. 12. 2020, 18. 1. 2021 a 22. 2. 2021, v zařízení žalované č. 2 opakovaná ultrazvukové vyšetření, a to vždy s hodnocením „bez UZ abnormit plodu“, dne 18. 1. 2021 dokonce s hodnocením „obě dolní končetiny fyziologické“, přestože byl plod ve skutečnosti postižen těžkou a při ultrazvukovém vyšetření diagnostikovatelnou vrozenou vývojovou vadou, aplázií, resp. absencí levé stehenní a levé lýtkové kosti. V důsledku objektivně nesprávného vyhodnocení ultrazvukového vyšetření dne 1. 12. 2020 žalovanou č. 1 a dne 14. 12. 2020, 18. 1. 2021 a 22. 2. 2021 žalovanou č. 2 byli žalobci zbaveni možnosti umělého přerušení těhotenství. V důsledku jednání žalovaných, jež objektivně nesplnily své smluvní povinnosti s péčí řádného odborníka, došlo u žalobců k újmě na jejich právu na respektování jejich soukromého a rodinného života (ve smyslu čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv), k újmě na jejich právu na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života (ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), k újmě na jejím právu na ochranu soukromí (ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku) a k újmě na jejich právu na zvláštní ochranu rodiny a rodičovství (ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku). Za adekvátní výši přiměřeného zadostiučinění za způsobenou jim nemajetkovou újmu, včetně duševních útrap, ve smyslu ustanovení § 2951 odst. 2 občanského zákoníku, považují žalobci částku 1 000 000 Kč každému z nich. Právní zástupce žalobců proto předžalobními výzvami ze dne 6. 5. 2022, doručenými oběma žalovaným dne 9. 5. 2022, vyzval obě žalované k laskavému odčinění žalobcům vzniklé nemajetkové újmy do 30. 6. 2022. Žalovaným poskytnutá lhůta k plnění však uplynula marně, ode dne 1. 7. 2022 jsou tak žalované v prodlení.2. Žalovaná č. 1 nárok uplatněný v žalobě neuznala s tím, že nepovažuje za dostatečně prokázané, že by při jí provedeném ultrazvukovém vyšetření byla vrozená vývojová vada plodu zjistitelná. I pokud by nárok na náhradu nemajetkové újmy byl co do základu dán, vyjádřila žalovaná č. 1 přesvědčení, že výše uplatněného nároku je zcela neadekvátní. Žalovaná č. 1 proto navrhla zamítnutí žaloby.3. Žalovaná č. 2 nárok se vyjádřila tak, že provedla ultrazvuková vyšetření v souladu s odbornými standardy a doporučeními. Vyšetřující lékař postupoval s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly svého oboru, přesto bohužel nebyla odhalena vada plodu. Žalovaná č. 2 vyjádřila přesvědčení, že i při správně provedeném ultrazvukovém vyšetření může vrozená vada zůstat nerozpoznána, diagnostická metoda nezachytí veškeré vady plodu, byť je vše provedeno správně. Dle dostupné literatury se nepodaří zachytit relativně vysoké procento vrozených vad končetin. Na podporu své obrany proti uplatněnému nároku předložila žalovaná č. 2 znalecký posudek , právnická osoba, , , tituly za jménem, .4. Žalovaná č. 1 i žalovaná č. 2 navrhly, aby do řízení jako vedlejší účastníci na stranu žalovaných vstoupily pojišťovny, u kterých jsou žalované pojištěny pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu lékařské péče, je proto dán právní zájem pojišťoven na výsledku sporu. , Jméno žalované B, sdělila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalované č. 1. , Jméno žalované C, . sdělila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalované č. 2. Soud z podnětu žalobců přezkoumal přípustnost vedlejšího účastenství a usnesením ze dne 4. 5. 2023 rozhodl, že námitky žalobců proti vstupu vedlejších účastníků na stranu žalovaných se zamítají. Rozhodnutí přípustnosti vedlejšího účastenství nabylo právní moci dne 25. 5. 2023.5. Oba vedlejší účastníci navrhli zamítnutí žaloby. Vedlejší účastník na straně žalované č. 1 ve shodě s jím podporovanou žalovanou označil nárok uplatněný v žalobě za neoprávněný. Odpovědnost za vznik újmy by byla založena pouze v případě, že by žalovaná č. 1 porušila při poskytování zdravotních služeb žalobkyni a) povinnost postupu lege artis, neboli že by při provádění ultrazvukového vyšetření postupovala nesprávně. Žalobci neprokazují jakoukoli odchylku od správného postupu při provádění ultrazvukového vyšetření dne 1. 12. 2020, nesprávnost postupu dovozují toliko z nepříznivého následku v podobě existence a neodhalení vývojové vady plodu. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že proximální fokální femorální deficience je extrémně vzácnou vývojovou vadou, která není v rámci prenatální diagnostiky rozeznána i při zachování lege artis postupu až v 50 % případů. Vedlejší účastník na straně žalované č. 2 uvedl, že lékař žalované č. 2 , Jméno advokáta D, nepochybil, při své činnosti postupoval správně tj. lege artis. Provedl všechna předepsaná vyšetření, z nichž nemusela být vada patrná. Ze strany pojišťovny tak byla škodní událost vedená pod č. , hodnota, po konzultaci s poradní lékařkou ve spojení se zjištěními ve znaleckém posudku , právnická osoba, odložena.6. Soud na základě shodných tvrzení účastníků a obsahu zpráv o ultrazvukovém vyšetření vychází ze skutkového zjištění, že těhotná žalobkyně a) absolvovala ve 14. týdnu gravidity dne 1. 12. 2020 v zařízení žalované č. 1 ultrazvukové vyšetření s negativním výsledkem. Ve dnech 14. 12. 2020, 18. 1. 2021 a 22. 2. 2021 tj. v 16., 21. a 26. týdnu gravidity podstoupila žalobkyně a) v zařízení žalované č. 2 následná ultrazvuková vyšetření. Zprávy o všech třech vyšetřeních obsahují údaj „bez UZ abnormit plodu“, zpráva z dne 18. 1. 2021 navíc obsahuje hodnocení „obě dolní končetiny fyziologické“.Anonymizovaný odstavec8. Žalobce tvrdili, že pokud by ultrazvukové vyšetření žalobkyně a) konané ve 14., 16., 21. a 26. týdnu jejího těhotenství bylo vyhodnoceno správně, musela být žalovanou č. 1 a žalovanou č. 2 objektivně rozpoznána těžká vrozená , rodné přijmení, vada plodu. Podle názoru žalobců lékaři žalovaných porušili své povinnosti, neboť vývojovou vadu plodu při vyšetřeních žalobkyně a) nezjistili. Žalobci byli zbavení možnosti učinit rozhodnutí o umělém přerušení těhotenství žalobkyně, utrpělo tím jejich právo na ochranu soukromého a rodinného života. (Podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 75/1986 Sb. k provedení zákona o umělém přerušení těhotenství lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do dosažení dvaceti čtyř týdnů těhotenství, svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody. Mezi genetické důvody patří závažné dědičné poruchy a vývojové vady diagnostikované u plodu metodami prenatální diagnostiky nebo průkaz jejich vysokého rizika).9. Rozhodující pro posouzení uplatněného nároku žalobců na náhradu újmy je odpověď na otázku, zda lékaři žalované č. 1 a žalované č. 2 postupovali při ultrazvukových vyšetřeních žalobkyně a) ve dnech 1. 12. 2020, 14. 12. 2020, 18. 1. 2021 a 22. 2. 2021 v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Postup lékařů bylo nezbytné zkoumat jak v průběhu jednotlivých vyšetření žalobkyně, tak při vyhodnocení jejich výsledků. Pouze na podkladě znaleckého posudku může soud posoudit, zda byla při vyšetřeních v uvedených dnech žalovanými poskytnuta zdravotní péče řádně a způsobem odpovídajícím konkrétním okolnostem případu, či nikoli. Bez získání podkladů za pomoci znalců - lékařů by soud nemohl učinit právní závěr o postupu (non) lege artis, bez něhož se nelze obejít při posuzování nároku na odčinění újmy.10. Žalovanou č. 2 byl jako důkaz předložen znalecký posudek , právnická osoba, , , tituly za jménem, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví, specializace gynekologie, který hodnotil postup lékaře , tituly před jménem, , jméno FO, při prenatální péči o žalobkyni a). Na otázku, zda bylo možno odhalit vrozenou vadu plodu proximální fokální femorální deficienci před 24. týdnem gravidity žalobkyně znalec odpověděl kladně s tím, že tato vrozená , rodné přijmení, patří mezi ty, které lze rozpoznat ultrazvukovým vyšetřením plodu. Dle dostupné literatury je podle znalce senzitivita ultrazvuku v tomto případě mezi 17 – 60 procenty. Obecně je senzitivita vrozených vad končetin mezi 30 a 50 procenty, tedy více než 40 - 50 procent těchto vrozených vad ultrazvukovým vyšetřením odhaleno není a naráží na limity této diagnostické metody. Postup , tituly před jménem, , jméno FO, znalec vyhodnotil jako správný. , tituly před jménem, , jméno FO, dle předložené dokumentace provedl všechna prenatální vyšetření doporučená odbornou