16 C 159/2025-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 23 132 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé žalobkyni z pojistné události č. , hodnota, v souvislosti s úhradou nákladů léčení poškozeného , jméno FO, , který byl dne 2. 9. 2024 v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin v prodejně , právnická osoba, , na adrese , adresa, , napaden a poškozen žalovaným. Pro toto jednání byl žalovaný Městským úřadem , adresa, pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 27. 10. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřila souhlas sdělením ze dne 15. 10. 2025. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 19. 12. 2025.3. Soud vzal na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že žalovaný byl rozhodnutím o uložení správního trestu pokuty příkazem na místě ve smyslu § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin, v prodejně , právnická osoba, , na adrese , adresa, , napadl ostrahu , právnická osoba, , pana , jméno FO, , nar. 7. 5. 1969, kterého opakovaně udeřil do oblasti hlavy, čímž mu způsobil tržnou ranku na hlavě o velikosti 2 cm a zhmoždění obličeje, což si vyžádalo ošetření v , právnická osoba, a následnou pracovní neschopnost v délce trvání od 3. 9. 2024 do 30. 9. 2024. Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, v rámci pojistné události č. , hodnota, byla žalobkyní za zaměstnavatele poškozeného, společnosti , Anonymizováno, & , právnická osoba, ., nahrazena poškozenému , jméno FO, škoda v celkové výši 23 132 Kč sestávající z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 3. 9. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 4 145 Kč, z bolestného ve výši 18 668 Kč za 44 bodů po 424,27 Kč/bod a z náhrady nákladů spojených s léčbou (léky, poplatky) a vypracováním posudků ve výši 319 Kč. Žalobkyně má tak právo, aby jí žalovaný uhradil náhradu vyplaceného pojistného plnění, které žalobkyně za žalovaného plnila. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem ze 12. 6. 2025, avšak na tuto výzvu nijak nereagoval.4. Výše uvedené skutečnosti soud zjistil z lékařských zpráv, ze záznamu o úrazu (evidence v knize úrazů), ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 21. 2. 2025, z hlášení pojistné události, z dokladu o výplatě pojistného plnění, z příjmového dokladu (lékařská zpráva po pojišťovnu), z daňového dokladu č. , hodnota, , z posudku o ztížení společenského uplatnění, z posudku o bolestném, účtenek, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a z výzvy k zaplacení s dodejkou.5. Dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.6. Dle § 2910 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.7. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.8. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu pokoseného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikl-li poškozením překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrad takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.9. Soud z předložených listin dovodil, že žaloba je důvodná, když žalovaný svým úmyslným jednáním zasáhl do přirozeného práva poškozeného a ublížil mu na zdraví. Žalovaný je tak dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. povinen nahradit žalobkyni náhradu za vyplacené pojistné plnění poškozenému ve výši 23 132 Kč. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by tuto povinnost splnil a dlužnou částku žalobkyni zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl. Zároveň byl žalobkyni přiznán i požadovaný zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 926 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění, za 3 úkony právní služby po 2 060 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).11. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.