29 C 65/2025-41 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným dne 21. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 57 809,30 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 495678737, uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným dne 29. 10. 2022 (dále jen „Smlouva“). Součástí Smlouvy byly též Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě Smlouvy předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit částku ve výši 45 871 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 33 744 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč (dále jen „Poplatek“). Celkovou částkou ve výši se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 3 851 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem částku 19 900 Kč. Ke dni 3. 9. 2023 činila dlužná jistina částku 29 882,04 Kč a Poplatek 27 927,26 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení ze dne 27. 1. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 81 850,36 Kč. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky 57 809,30 Kč (jistina ve výši 29 882,04 Kč a dlužný Poplatek ve výši 27 927,26 Kč), kapitalizované úroky ve výši 2 512,20 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 084,89 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 882,04 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 29 882,04 Kč od 28. 1. 2025 až do zaplacení.2. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce ověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr v souladu s příslušnými zákony, když vycházel z informací získaných od žalovaného, které byly zapsány do zákaznické karty, a to prohlášení žalovaného o příjmech ve společnosti , právnická osoba, . a současně ověřil, že nebylo vedeno insolvenční řízení žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného.3. Žalovanému byla v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. zaslána dne 16. 4. 2025 předžalobní výzva k plnění, kdy ani poté nebylo ze strany žalovaného plněno.4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 7. 7. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 8. 9. 2025. Lhůta pro vyhotovení rozsudku byla prodloužena do 20. 10. 2025.5. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 495678737, Smluvními podmínkami Smlouvy, Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, oznámením o postoupení ze dne 27. 1. 2025 a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že dne 14. 10. 2022 byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s Poplatkem (ve výši 42 532 Kč) a pojištěním ve výši 3 339 Kč. Celkovou částku ve výši 80 871 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 3 851 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá vyživované povinnosti, je zaměstnán na plný úvazek, je nájemník, jeho čistý příjem činí 10 619 Kč, další čisté příjmy domácnosti 24 910 Kč, jeho odhadované výdaje 4 000 Kč. Dokumenty předložené k ověření byly výplatní pásky 8, 9/2022. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.6. Žalobkyně pro účely prokázání tvrzení o tom, že její právní předchůdce řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného nepředložil žádné listiny, pouze se podrobně vyjádřila k obecnému postupu předchůdce žalobkyně ohledně posuzovávání úvěruschopnosti. Žalobkyně sice odkázala na zákaznickou kartu a výplatní pásky žalovaného, avšak nedoložila dané výplatní pásky a nedoložila žádné listiny týkající se dalších příjmů domácnosti.7. V řízení tedy nebylo ze shora uvedených důvodů prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že její předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného a že úvěr byl poskytnut v rozsahu odpovídajícím možnostem žalovaného.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právní normy platné a účinné v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.9. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a