29 C 76/2025-53 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným dne 6. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 70 364,62 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24924363, uzavřené mezi žalobkyní, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným dne 20. 3. 2024, a to distančním způsobem. Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky, formulář Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele. Smlouva byla mezi stranami uzavřena za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím webového rozhraní na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 40 400 Kč s možností postupného čerpání. První splátka byla splatná dne 19. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 10. 9. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto vypověděla smlouvu. Žalovaný se tak dostal do prodlení celého úvěru dne 11. 1. 2025. Žalovaný má vůči žalobkyni dluh ve výši 70 107,51 Kč skládající se z jistiny ve výši 34 999,21 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 8 Kč, smluvní úrok ve výši 35 053,91 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 46,39 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částky 35 053,60 Kč ve výši 12 % ročně a smluvní pokutu ve výši 257,11 Kč.2. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy ověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to zjištěním informací o domácnosti – počet členů, příjmy a výdaje a další. Dále provedla lustraci v registrech a databází. Posouzení úvěruschopnosti posoudila žalobkyně v souladu s příslušnými zákony a metodikou ČNB, kdy nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitel a dále vyházela z informací poskytnutých dlužníkem. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného, z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 29 805 Kč. Žalobkyně k výzvě soudu předložila výpis ze spořícího účtu žalovaného.3. Žalovanému byla v souladu s § 142a o. s. ř. zaslána dne 21. 5. 2025 předžalobní výzva k plnění, kdy ani poté nebylo ze strany žalovaného plněno.4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dne 22. 8. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Výzva shodného znění byla dne 7. 5. 2024 doručena žalobkyni, která se na výzvu soudu rovněž nevyjádřila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 29. 9. 2025.5. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24924363 soud zjistil, že předmětem smlouvy byl poskytnut kreditní rámec až do výše 34 500 Kč, který lze čerpat postupně i opakovaně. Splatnost byla stanovena první denní splátkou nastávající 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. A dále každá denní splátka splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Dále bylo sjednáno, že se stanoví výše doporučené měsíční úhrady. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový, s koncem doby splatnosti kreditního rámce 11. 9. 2025. Denní úroková sazba byla stanovena 0,983 %.7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil, že celkový počet členů v domácnosti 1. Výše pravidelných měsíčních splátek na půjčky ve výši 11 600 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení ve výši 7 900 Kč. Ověřený příjem ve výši 29 805 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedená spotřebitelem ve výši 30 000 Kč. Rezerva pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 14 610 Kč, disponibilní příjem ve výši 10 300 Kč.8. Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalovaný obdržel celkem 35 513 Kč. Ze sdělení žalobkyně činí dlužná jistina částku 34 999,21 Kč.9. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.10. Jak vyplynulo z listinných důkazů zejména výpisu z účtu, žalovaný měl příjem okolo výše 29 805 Kč, který byl prokázán. Avšak soud nesouhlasí s posouzením výdajů žalovaného žalobkyní, že by měl disponibilní příjem ve výši 10 300 Kč. Z předloženého výpisu, zejména v době před podepsáním půjčky měl žalovaný příjmy a výdaje zhruba ve stejné výši. Navíc ze samotného výpisu vyplývá, že žalovaný pravidelně několikrát měsíčně sází v rámci několika tisíc korun. Žalobkyně dostatečně posoudila příjmovou stránku žalovaného, avšak nikoli jeho výdaje. Rozhodně dle daného výpisu neměl žalovaný disponibilní příjem ve výši 10 300 Kč, jak uvedla žalobkyně.11. V řízení tedy nebylo ze shora uvedených důvodů prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a že úvěr byl poskytnut v rozsahu odpovídajícím možnostem žalovaného.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právní normy platné a účinné v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.13. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnos