30 C 213/2023-197 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se v soudním řízení zahájeném dne 24. 4. 2023 domáhal zaplacení částky 2 129 950 Kč s odůvodněním, že žalobce jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli dne 16. 12. 2010 kupní smlouvou, kterou žalovaná prodala žalobci nemovité věci - pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , stavební parcela, , a pozemek p. č. , číslo pozemku, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na LV , Anonymizováno, pro obec a k. ú. , adresa, . Vlastnické právo žalobce bylo vloženo do katastru nemovitostí pod č.j. , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 21. 12. 2010. Krajský soud v , adresa, svým rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. , spisová značka, , rozhodl k žalobě žalované tak, že určil, že vlastníkem shora uvedených nemovitostí je žalovaná; rozsudek nabyl právní moci dne 22. 4. 2021. Své rozhodnutí zdůvodnil soud právním závěrem o absolutní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy ze dne 16. 12. 2010, který je žalobce nucen respektovat. Platí, že účastníci neplatné smlouvy jsou povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění. Ze strany žalobce byla tato povinnost splněna, když žalovaná byla, na základě uvedeného rozsudku, zapsána jako výlučný vlastník nemovitých věcí do katastru nemovitostí. Oproti tomu je ale žalovaná povinna vydat žalobci plnění, které žalobce poskytl jako protiplnění za předmět koupě. V čl. 5 kupní smlouvy, označeném jako „Ujednání o ceně“, bylo ujednáno, že „Kupní cena za nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy, je vzájemně dohodnuta na částku, která dle dohody obou smluvních stran odpovídá rozdílu aktiv a pasiv na nemovitosti váznoucích, do pasiv se též počítá daň z převodu nemovitostí a znalečné na odhad nemovitosti potřebný pro daňové potřeby. Kupující bude muset i nadále strpět všechna zástavní práva váznoucí na nemovitosti a po nabytí vlastnického práva bude v pozici zástavce s rizikem, že může v rámci uspokojení práv jednotlivých věřitelů dojít i k nedobrovolné dražbě nemovitosti.“ Na nemovitých věcech v okamžiku uzavření kupní smlouvy vázla mj. zástavní práva zajišťující pohledávky zástavního věřitele , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , vůči žalované, zřízená smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 25. 4. 2008, vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 28. 4. 2018 (správně 2008), smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 21. 10. 2008, vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 21. 10. 2018 (správně 2008), smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 11. 3. 2009, vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 11. 3. 2009, smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 9. 11. 2009, vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 10. 11. 2009, smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 9. 12. 2010. Uvedená zástavní práva zástavního věřitele byla vymazána z katastru nemovitostí v době, kdy byl jako vlastník nemovitých věcí evidován žalobce. Jak vyplývá z odůvodnění shora uvedeného rozsudku, vyčíslil soud závazky žalované vůči zástavnímu věřiteli, zajištěné zástavními právy na nemovitých věcech, ke dni uzavření kupní smlouvy na částku 2 129 950 Kč. , adresa, 129 950 Kč je tak nárokem žalobce, na jehož vydání mu v důsledku konstatované neplatnosti kupní smlouvy vznikl vůči žalované právní nárok. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak uhrazeno mu nebylo ničeho. S ohledem na to je žalobce nucen domáhat se svých nároků soudní cestou. Žalovaná je dále nad rámec jistiny povinna hradit zákonný úrok z prodlení od 15. 12. 2021 do zaplacení.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro neexistenci žalobcem uplatněné pohledávky i pro absolutní neplatnost titulů, na základě kterých žalobce svou pohledávku tvrdí. Zdůraznila, že kupní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 16. 12. 2010 shledal Krajský soud v , adresa, za absolutně neplatnou a označil ji za lichevní (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 1. 2021, č.j. , spisová značka, ). Výčet smluv o zřízení zástavního práva ve prospěch zástavního věřitele , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se shoduje s obsahem notářského zápisu NZ , zápis, (respektive všech další notářských zápisů), který je exekučním titulem v řízení sp. zn. , spisová značka, vedeném u Okresního soudu v Trutnově, v němž , právnická osoba, jako oprávněná vymáhá plnění po žalované. Výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v , adresa, je konstatováno, že současným žalobcem (tehdy žalovaným) nebylo v rámci kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2010 nijak plněno a že na straně žalované (tehdy žalobkyně) tedy nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Pokud by žalobce za žalovanou plnil v žalobě uvedenou částku 2 129 950 Kč na základě pohledávek ze zástavního práva zástavnímu věřiteli, tedy společnosti , právnická osoba, , neměl by tento zástavní věřitel důvod požadovat po žalované totéž plnění v exekuci vedené pod sp. zn. , spisová značka, . I pokud by nynější žalobce teoreticky plnil na pohledávky uváděné v žalobě v rámci smluv o zřízení zástavních práv ve prospěch společnosti , právnická osoba, , plnil by na absolutně neplatné tituly (neplatné z důvodu jejich uzavření v tísni). Takové plnění by žalobce mohl a měl po společnosti , právnická osoba, požadovat zpět, neboť by se stalo bezdůvodným obohacením společnosti , právnická osoba, na úkor nynějšího žalobce, potažmo i žalované. Žalovaná se však domnívá, že ve skutečnosti k tvrzenému plnění ze strany nynějšího žalobce zástavnímu věřiteli , právnická osoba, vůbec nedošlo. Vyčíslení závazků nynější žalované vůči zástavnímu věřiteli , právnická osoba, , zajištěných zástavními právy, obsažené v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 1. 2021, č.j. , spisová značka, , představuje pouze teoretický úvahový výčet položek. Nejde o žádný právní titul ani skutečnost zakládající žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení částky 2 129 950 Kč s příslušenstvím. Pohledávku nelze podle žalované uznat pro její rozpor s dobrými mravy, pro neurčitost a nepřezkoumatelnost žalobního návrhu. V neposlední řadě žalovaná namítla promlčení pohledávky.3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované ve svém podání ze dne 3. 7. 2024 odkázal na obsah pravomocného rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 1. 2021, č. j. , spisová značka, , který s účinky rei iudicata určuje právní vztahy účastníků, jak byly předmětem sporu o vlastnictví k nemovitostem (ať již ve formě samotného výroku, či řešených předběžných otázek). Odvolací soud dospěl k závěru o neplatnosti kupní smlouvy z důvodu hrubého nepoměru vzájemných plnění obou účastníků, který shledal v tom, že „při porovnání takto určené hodnoty převáděných nemovitostí i s přihlédnutím k jejich zatížení zástavními právy pro dluhy zhruba ve výši 4 030 000 Kč (5 500 000 Kč – 4 030 000 Kč = 1 470 000 Kč) s dohodnutou kupní cenou 240 000 Kč, je třeba uzavřít, že jde o hrubý nepoměr vzájemných plnění“. Čili odvolací soud se výslovně zabýval (a musel zabývat) otázkou vzájemných plnění obou účastníků jako smluvních stran kupní smlouvy, neboť se jednalo o klíčovou otázku pro posouzení (ne)platnosti kupní smlouvy z důvodu tvrzené lichvy, a tuto otázku judikoval uvedeným způsobem. Odvolací soud tedy dospěl k závěru že žalovaná měla vůči svému (zástavnímu) věřiteli, společnosti , právnická osoba, , na základě úvěrových smluv závazky v celkové výši právě 2 129 950 Kč. Odvolací soud tyto smlouvy o úvěru, a související zástavní smlouvy, výslovně označil za smlouvy platné; neplatnými shledal pouze některá jejich ujednání (o smluvních pokutách). Žalobce, v době svého knihovního vlastnictví předmětných nemovitostí, v souladu s ujednáními kupní smlouvy zajistil zánik zástavních práv zástavního věřitele , právnická osoba, , jak vázla na předmětných nemovitostech. V případě neplatnosti smlouvy platí, že účastníci jsou povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovaná byla shora uvedeným pravomocným rozsudkem soudu deklarována jako vlastník předmětných nemovitostí, a takto opětovně zapsána v katastru nemovitostí. Žalobci vzniklo právo požadovat po žalované vydání vzájemného plnění, jak bylo ujednáno v kupní smlouvě, a řešeno i odvolacím soudem. Vzájemným plněním je pak právě požadovaná částka, jako hodnota závazků žalované zajištěných zástavními právy váznoucími na předmětných nemovitostech (následně vrácených žalované), vypořádaných žalobcem. Z rozsudku odvolacího soudu rozhodně nevyplývá, že by částka 240 000 Kč stanovená ve smlouvě jako sjednaná kupní cena nemovitostí, byla jediným vzájemným plněním žalobce, právě naopak. Žalobce se pak nemohl domáhat svých nároků na vydání vzájemného plnění z kupní smlouvy dříve, než sám vydal své plnění, tedy než došlo k obnovení vlastnického práva žalované k nemovitostem. U žalob týkajících se určení vlastnického práva k nemovitostem je navíc judikováno, že procesní žalobce není povinen výrok koncipovat jako synallagmatický (tj. že se určuje vl