130 C 27/2025-82 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2025 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 1. 10. 1025 domáhala, aby jí žalovaný zaplatil pohledávku ve výši 109 687 Kč spolu se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení, úrokem a smluvní pokutou. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. 91033347113 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 19. 9. 2024, a to svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Na základě smlouvy byl dne 19. 9. 2024 žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 87,69 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 9 041 Kč (včetně úhrady za pojištění) splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení věřitele o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru nebyla žalobkyni uhrazena žádná částka. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut 998 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že věřiteli vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1 a 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč). Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. (Podle uzavřené smlouvy platí, že věřiteli vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 1 a 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo k datu 22. 12. 2024 v souladu se smlouvou k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky se staly součástí nové jistiny úvěru (částka 121 782,46 Kč), kterou byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo ujednáno, že nezaplatí-li žalovaný v době splatnosti novou jistinu, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně smluvní pokutu zkapitalizovala za období od 24. 12. 2024 do podání žaloby na částku 33 367,72 Kč, v částečném zpětvzetí nárok na smluvní pokutu ponížila na částku 28 791,23 Kč.2. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Podle žalobkyně bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke hrazení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně nepředložila soudu žádné podklady, které vyžadovala k ověření tvrzených příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši 27 700 Kč. Nepředložila ani doklady ke skutečným výdajům žalovaného, pro stanovení jeho výdajů použila částku životního minima a normativní náklady na bydlení.3. Soud v řízení provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní – předsmluvním formulářem, kartou klienta, smlouvou o úvěru č. 91033347113 ze dne 19. 9. 2024, kopií občanského průkazu žalovaného, doklady k pojištění schopnosti splácet, oznámením o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, předžalobní výzvou. Soud je povinen zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně ověřil úvěruschopnost zájemce o úvěr. Při absenci dostatečných podkladů ze strany žalobkyně bylo přihlédnuto ke skutečnostem známým soudu z úřední činnosti. Z řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela ve dnech 1. 6. 2024, 22. 7. 2024 a 14. 8. 2024 smlouvy o úvěru - , Anonymizováno, půjčka, na základě kterých poskytla žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 2 x 300 000 Kč a 22 000 Kč. Žalovaný navíc v uvedené době splácel stejnému věřiteli předchozí úvěr z roku 2020. Z řízení vedeného pod sp. zn. 27 C 39/2026 vyplývá, že společnost , právnická osoba, . poskytla na základě smlouvy uzavřené dne 23. 8. 2024 žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný tedy v době bezprostředně předcházející uzavření smlouvy s žalobkyní načerpal přes třičtvrtě milionu Kč, které se věřitelům zavázal vrátit s příslušenstvím ve sjednaných splátkách. Příjem žalovaného umožňující mu splácení tak vysoké částky nebyl tvrzen ani doložen. Soud nepřehlédl, že údaj v hodnocení klienta z 19. 9. 2024 o nulových výdajích žalovaného na splátky je nepravdivý.4. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně po nezaplacení prvních dvou splátek využila svého smluvního oprávnění, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných splátek vyplývajících z úvěrové smlouvy, k náhradě nákladů v souvislosti s prodlením a k zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na úvěr cokoli zaplatil.5. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku 100 000 Kč, která byla žalovanému dne 19. 9. 2024 převedena na účet uvedený ve smlouvě. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě i s ohledem smluvní dokumentaci vztahující se ke spotřebitelskému úvěru se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně v daném smluvním vztahu vystupovala v postavení podnikatele, tedy s