29 C 101/2025-51 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 709,63 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 20. 8. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru k účtu , č. účtu, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 41 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 9,30 % ročně v pravidelných 96měsíčních splátkách. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, a žalobkyně proto úvěr ke dni 2. 4. 2025 zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 32 579,63 Kč a poplatků ve výši 2 130 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 14. 5. 2025. Podáním ze dne 3. 10. 2025 vzala žalobkyně žalobu co do výše 4 000 Kč zpět, neboť dne 21. 5. 2025 bylo žalovaným po podání žaloby uhrazeno dvěma platbami celkem 4 000 Kč. Platba ze dne 1. 8. 2025 ve výši 2 000 Kč byla ve výši 1 062,12 Kč započtena na dlužnou jistinu a ve výši 937,88 Kč na dlužné úroky. Platba ze dne 24. 9. 2025 ve výši 2 000 Kč byla ve výši 1 682,23 Kč započtena na dlužnou jistinu a ve výši 317,77 Kč na dlužné úroky.2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Ve věci se nevyjádřil ani písemně.3. Soud vzal na základě účastníky předložených listin za prokázané následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 28. 11. 2019 smlouvu o úvěru č. 99036601912, kdy se zavázala poskytnutou žalovanému úvěr v celkové výši 41 000 Kč na dobu trvání v délce 96 měsíců se splatností do 15. 8. 2030 a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 9,30 % ročně. Výše měsíční splátky činila 612 Kč. Lhůta k čerpání úvěru končila dne 29. 8. 2022. Úvěr byl poskytnut jednorázově na účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly podle smlouvy mj. Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele.5. Z historického výpisu soud zjistil, že dlužná částka, kterou měl žalovaný dle shora uvedené smlouvy o úvěru uhradit, činila na jistině 32 579,63 Kč a na poplatcích 2 130 Kč. Dlužný úrok činil k tomuto dni 1 752,22 Kč, dlužná pokuta z prodlení částku 507,85 Kč.6. Ze úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele soud zjistil, že podle čl. 8.3 písm. b) těchto podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo vyčerpané části jistiny úvěru, příslušenství a uplatněných smluvních pokut, pokud nastane Případ porušení, tj. by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy.7. Ze Sazebníku soud zjistil, že banka byla oprávněna požadovat za zaslání druhé a každé další upomínky o neprovedené splátky poplatek ve výši 500 Kč.8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti ve výši 4 483,87 Kč, kdy v případě, že by tato částka nebyla splacena do 2. 4. 2025, dojde ke splatnosti celé úvěrové pohledávky k 2. 4. 2025.9. Z předžalobní upomínky z 7. 4. 2025 a přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného o úhradu dlužné částky upomenula.10. Z doplnění žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného soudu zjistil, že ta prověřovala úvěruschopnost žalovaného v rámci svého ekonomického modelu. Za tímto účelem mj. prověřovala, zda vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení či exekuce nebo zda není evidován v registrech BRKI, NRKI či SOLUS, přičemž dospěla k závěru, že lze úvěr poskytnout. Vycházela z příjmu ze závislé činnosti žalovaného ve výši 55 000 Kč, a příjmu rodinných příslušníků ve výši 55 000 Kč. Ohledně výdajů vycházela z částky 21 555 Kč, kdy se tato částka skládá z výdajů a náklad na pojištění ve výši 2 000 Kč, výdajů na bydlení ve výši 6 470 Kč a částky představující životní minimum ve výši 4 620 Kč, výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěru ve výši 2 000 Kč a výdajů žalovaného na závazky u žalobkyně ve výši 6 465 Kč.11. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil, že příjmy žalovaného ze závislé činnosti byly uvedeny ve výši 55 000 Kč, příjmy rodinných příslušníku v domácnosti ve výši 55 000 Kč. Prohlášené měsíční výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč, celkové spočítané měsíční výdaje domácnosti ve výši 13 090 Kč. Celková stávající výše splátek ve výši 6 463 Kč.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Mezi účastníky existuje právní poměr ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou část jistiny, kterou se zavázala uhradit, tj. 29 835,28 Kč a poplatky ve výši 2 130 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby). Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a rovněž úrok ve výši 9,30 %, kdy žalobkyně i tento úrok částečně kapitalizovala. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil.15. Žalobkyně rovněž splnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. […] Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ). V daném případě žalobkyně zjistila zejména výši příjmu a výdajů žalovaného z bankovních výpisů. V rámci své interní kontroly rovněž ověřila informace o žalovaném z veřejně dostupných databází a dospěla k závěru, že žalovanému lze úvěr poskytnout. S tím se soud ztotožňuje.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná a v nepatrné části, kdy na základě platby žalovaného po podání žalobě vzala ve výši 4 000 Kč svou žalobu zpět bylo řízení zastaveno (a zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 389 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, sepis a podání žalobního návrhu) po 700 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (celkem ve výši 2 400 Kč) a podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby (částečné zpětvzetí, účast na jednání) po 2 500 Kč včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (celkem ve výši 5 900 Kč), dále náhradu za promeškaný čas za každou půlhodinu ve výši 150 Kč za každou půlhodinu (celkem 4 půlhodin, 600 Kč) a cestovné