30 C 44/2026-30 – Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou soudu dne 15. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 7. 2025 mezi společností , Anonymizováno, a.s. a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 8. 2025. Banka uzavřela se žalovaným dne 8. 4. 2023 smlouvu o půjčce č. 2304605687, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 11 % p. a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž se zavázal dodržovat dohodnuté podmínky. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 14. 4. 2025 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, platí: „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet… Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 29 903,40 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 394,44 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 64,35 Kč. Žalobce v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb. zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornil, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní žalobce svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil.2. Žalovanému byla uložením s účinností dne 19. 3. 2026 doručena do vlastních rukou žaloba s výzvou ke sdělení, zda žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z toho, že žalovaný na nařízení jednání netrvá. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 30. 4. 2026.4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 30. 9. 2019 uzavřena Rámcová smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Touto smlouvou se banka zavázala mj. vést pro žalovaného běžný účet. Společnost , právnická osoba, . nastoupila do smluvního vztahu s žalovaným na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, . ze dne 14. 9. 2021 (Notářský zápis NZ 1307/2021, N 1624/2021), jak vyplývá z obchodního rejstříku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, který měl být splacen 69 splátkami po 785 Kč. Byla sjednána úroková sazba 11 % p. a. Před uzavřením smlouvy banka ověřila úvěruschopnost žalovaného. Měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, z plateb připisovaných na účet učinila závěr o započitatelném příjmu 33 585 Kč. Na výdajové stránce banka zohlednila náklady na splátky půjček ve výši 3 774 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 18 770 Kč a výdaje na živobytí 10 000 Kč. Dále vycházela z informací v registrech. Banka návrh na uzavření smlouvy akceptovala dne 8. 4. 2023, uzavření smlouvy došlo za použití prostředků komunikace na dálku. Žalovaný závazky z úvěrové smlouvy plnil způsobem vyplývajícím z výpisů z účtu. Z důvodu, že se žalovaný začal dostávat do prodlení s úhradou sjednaných splátek, sdělila banka žalovanému dopisem ze dne 14. 4. 2025, že prohlašuje úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 31 362,19 Kč. Dopisem ze dne 20. 8. 2025 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že , právnická osoba, . postoupila tuto pohledávku společnosti , Anonymizováno, , a.s., IČO , IČO, . Dalším dopisem ze dne 12. 9. 2025 byl žalovaný vyrozuměn, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou, kterou mu žalobkyně odeslala dne 12. 9. 2025. Uvedená skutková zjištění soud učinil z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy se standardními podmínkami, ze všeobecných obchodních podmínek, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy, z dokladů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, z výpisů z úvěrového účtu, z prohlášení okamžité splatnosti úvěru, ze dvou oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, protože jí sporná pohledávka byla postoupena společností , Anonymizováno, a.s., jež pohledávku nabyla od , právnická osoba, . Postoupení pohledávky bylo osvědčeno oznámeními o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Taková obrana uplatněna nebyla. Bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jakož i čerpání úvěru (viz výpisy z úvěrového účtu). Dle soudu právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy splnil povinnosti vyplvající z ustanovění § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti související s ověřením úvěruschopnosti klienta, tj. osoby čerpající spotřebitelský úvěr. Tato skutečnost je bez dalšího zřejmá z toho, že žalovaný po dobu cca dvou let své závazky ze smlouvy o úvěru řádně plnil (viz výpisy z úvěrového účtu). Soud přihlédl k tomu, že poskytovatelka úvěru , právnická osoba, . zkoumala skutečné příjmy a výdaje žalovaného, jak vyplývaly z jeho účtu vedeného u uvedené banky. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že na dluh zaplatil jakoukoliv žalobkyní či jejími právními předchůdci nezohledněnou částku. Výše dlužné jistiny a příslušenství byla doložena výpisy z úvěrového účtu. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a sjednaný obchodní úrok z úvěru, jehož výše nepřekračuje limit stanovený v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Úroky byly přiznány za dobu do splacení dluhu.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 1 197 Kč za zaplacený soudní poplatek. V projednávaném případě soud dovodil, že pro rozhodování o nákladech zastoupení žalobkyně advokátkou jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyně či její jediný