9 C 314/2025-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 16. 9. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 10. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 24. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. 77484700 („smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 10. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal k datu splatnosti uhradit žalobci smluvní úrok v kapitalizované výši 3 000 Kč. Předmětem žaloby byla pohledávka v celkové výši 13 000 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy v kapitalizované výši 3 000 Kč, nejpozději splatných dne 24. 10. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobci. Žalovaný potvrdil, že si návrh smlouvy přečetl a s jejím obsahem souhlasí. Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobci částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jež byla označena jako ověřovací platba, kterou žalobce vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy. Po přijetí uvedené platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne 24. 9. 2024, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobcem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 28. 8. 2025.2. Žalobce přes výzvu soudu nedoplnil skutková tvrzení k tomu, zda a jak před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky dne 4. 12. 2025. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 24. 9. 2024 se žalobcem smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal do 24. 10. 2024 zaplatit žalobci částku 13 000 Kč. Částka 10 000 Kč byla poukázána dne 24. 9. 2024 na účet číslo , č. účtu, , což je účet žalovaného vedený u , právnická osoba, . Předžalobní upomínkou ze dne 28. 8. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové dlužné částky 14 678,85 Kč ve lhůtě 3 dnů. Zásilka byla odeslána dne 2. 9. 2025. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o provedené platbě a z předžalobní výzvy k plnění s dokladem o odeslání.5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. K nároku samotnému soud dovodil: Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dle soudu žalobce ve smyslu citovaného rozhodnutí úvěruschopnost žalovaného neověřil, když nezjišťoval výši skutečně dosahovaných příjmů a výdajů (opak nebyl tvrzen ani prokázán). Za tohoto stavu nelze než dovodit, že smlouva o úvěru je podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce prokázal, že žalovanému poukázal částku 10 000 Kč. Žalovaný naproti tomu netvrdil ani neprokázal, že žalobci z uvedené částky cokoliv vrátil. Proto soud žalobci částku 10 000 Kč odpovídající poskytnuté jistině přiznal, když v tomto rozsahu vzniklo žalovanému na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Co do částky 3 000 Kč soud žalobu zamítl.10. Uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se pak projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se mj. uvádí: „Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost