15 C 117/2021-31 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 17.3.2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 61 749,44 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, na jehož základě čerpal finanční prostředky při výši úvěrového rámce 58 000 Kč poskytnutého dle smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 18.5.2012. Smluvní strany se dohodly, že předmětný úvěr bude splácen dodržováním kreditního limitu na běžném účtu žalovaného a úročen úrokovou sazbou 14,50% p.a., pro případ prodlení pak také sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy učinily smluvní strany Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ smlouva“). Počátek čerpání kontokorentního úvěru byl stanoven na 18.5.2012. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, neb překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. Proto byl závazek ze smlouvy v souladu s ustanovením čl. III. odst. 3 smlouvy ve výši 59 949,44 Kč, vyčíslený k datu 6.10.2020, převeden na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] za účelem jeho úhrady ve stanovených splátkách, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál a neučinil tak přes opakované upomínky; proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Protože účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne 18.5.2012, jejíž nedílnou součástí byl Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky, žalobkyně umožnila k žádosti žalovaného přečerpání peněžních prostředků na jeho bankovním účtu č. [bankovní účet] až do částky 58 000 Kč, tzv. kontokorent. Vyčerpané peněžní prostředky byly úročeny sazbou 14,50 % ročně. Povinností žalovaného bylo nepřekročit povolený úvěrový limit a udržovat na účtu dostatek peněžních prostředků tak, aby poskytnuté peníze, včetně úroků, byly splaceny. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit a vyčerpal celkem 59 949,44 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rozporu se smluvní povinností na účtu neudržoval dostatek peněžních prostředků tak, aby byl kontokorentní úvěr postupně splácen, rozhodla se žalobkyně požadovat předčasné splacení a vyčerpaný úvěr v aktuální výši nepovoleného debetu odpovídající částce 59 949,44 Kč převedla ke dni 6.10.2020 na nově zřízený úvěrový účet a tento prohlásila za okamžitě splatný. Dle čl. III odst. 1 byl nepovolený debetní zůstatek úročen úrokem z prodlení ve výši 30 % p.a. Dopisem ze dne 9.10.2020 bylo žalovanému oznámeno ukončení poskytování kontokorentního úvěru a převedení vyčerpané částky 59 979,44 Kč na nově zřízený úvěrový účet. Z výpisů z úvěrového účtu je zřejmá výše žalovaným čerpaných peněžních prostředků, když je zde uvedena částka 59 949,44 Kč. Zároveň je z výpisu ze dne 29.1.2021 zřejmé, že na poplatcích žalovaný dlužil 1 800 Kč. Na výzvy žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 25.2.2021 žalovaný nereagoval. 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 5. Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky až do úvěrového limitu 58 000 Kč, oproti jeho povinnosti úvěrový limit nepřekročit a udržovat na běžném účtu dostatek prostředků ke splácení úvěru. Žalovaný úvěrový limit překročil a úvěr ani řádně nesplácel. Pohledávka žalobkyně na splacení úvěru ve výši 59 949,44 Kč se stala splatnou 6.10.2020 Vedle jistiny úvěru dluží žalovaný na úvěrových poplatcích částku 1 800 Kč. 6. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění, Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 497 obch. zák. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.</i> Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu podle § 708 obch. zák., za základě které byl ve prospěch žalovaného zřízen bankovní účet. Následně pak žalobkyně, jako věřitel, uzavřela se žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zřízení kontokorentu, jež svou povahou odpovídala smlouvě o úvěru podle § 497 obch. zák. Žalovanému bylo umožněno čerpat peněžní prostředky do sjednaného úvěrového limitu. Vyčerpané peněžní prostředky však žalovaný žalobkyni ve sjednané lhůtě nevrátil, nevrátil ani peněžní prostředky, které vyčerpal nad rámec povoleného zůstatku na zřízeném bankovním účtu. V rozporu s uvedeným smluvním ujednáním žalovaný předmětný úvěr žalobkyni ve sjednané lhůtě neuhradil a ocitl se v prodlení. Neuhrazená tak zůstala část jistiny úvěru ve výši 59 949,44 Kč a dále částka 1 800 Kč na poplatcích souvisejících s poskytnutím a vymáháním úvěru. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky také právo na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z jistiny dluhu za dobu od 25.2.2021 do zaplacení. Zdejší soud na základě předložených listinných důkazů shledal žalobu jako důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení žalobkyně sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 470 Kč a nákladů právního zastoupení tj. odměny právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 10 740 Kč (3 x 3 580 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 16 554,4 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II) 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.