15 C 152/2021-51 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 3.6.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 420,66 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty na základě Smlouvy o nákupním účtu ze dne 16.2.2016. 2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne 8.6.2021 č.j. EPR 139051/2021-6, který žalovaná napadla včasným odporem. Současně s elektronickým platebním rozkazem byla žalované doručena výzva k vyjádření podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.). Přestože výzva podle § 114b o.s.ř. byla žalované doručena do vlastních rukou dne 21.6.2021, ta se však k podané žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ani soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí ve vyjádření brání. Marným uplynutím lhůty dle výzvy k vyjádření ve smyslu §114b o.s.ř. nastala tzv. fikce uznání. 3. Soud tedy ve smyslu § 114b odst. 5 o.s.ř. měl za to, že dnem 7.8.2021 žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává, přičemž o tomto následku byla žalovaná v uvedené výzvě řádně poučena. <i>4. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř.; uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se zato, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).</i> <i>5. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř.; vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.</i> <i>6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř.; jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.</i> <i>7. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským elektronickým platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému elektronickému platebnímu rozkazu. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.</i> 8. Vzhledem k tomu, že soud měl podle § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaná uplatněný nárok žalobkyně uznala co do důvodu i jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. (výrok I) 9. Hovoří-li ustanovení § 157 odst. 3 o.s.ř. o náležitostech odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, zmiňuje výslovně pouze předmět řízení (popis čeho se žalobce po žalovaném domáhá a proč, tj. vymezení skutku) a stručný výklad důvodů pro postup podle § 153a odst. 3 o.s.ř., pro které soud rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání (tj. zdůvodnění, že došlo ke splnění podmínek). Skutkové okolnosti vylíčené v žalobě musí být podřaditelné pod příslušná ustanovení právních norem (je totiž nutné zvažovat, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít smír), není však třeba tvrzené skutkové okolnosti v rozsudku pro uznání podřazovat pod příslušnou právní normu, neboť soud není povolán posuzovat důvodnost či oprávněnost žalobního návrhu. (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 27.3.2013 sp.zn. 33 Cdo 3498/2012). 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 098 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 2 550 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II). 11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.