15 C 192/2021-20 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.6.2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 107 Kč z titulu nároku na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění (dále jen zákon). 2. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen OSŘ), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná byla v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. V období od 24.5.2019 do 12.8.2019 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalované doručena dne 25.9.2019 s tím, že žalovaná měla příspěvek uhradit do 30 dnů tj. do 25.10.2019. Žalovaná však příspěvek žalobkyni neuhradila ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky. 3. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>4. Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>5. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> 6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byla žalovaná uvedena v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušila svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona a v předmětném období provozovala uvedené vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona byla žalovaná za každý den porušení uvedené povinnosti povinna zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. g) činí sazba příspěvku 47 Kč denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku 1 804 Kč pak odpovídala výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplýval z § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném a účinném znění, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. <b>9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.</b>