15 C 74/2021-20 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 2. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 28 227 Kč z titulu nároku na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění (dále jen zákon). 2. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, a to výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 16. 7. 2020, upomínky o nedoplatku ze dne 22. 10. 2020, II. upomínky ze dne 3. 12. 2020, dokladu o doručení s datem převzetí zásilky 9. 12. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 8. 1. 2021. 3. Soud důkazy hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná byla v registru silničních vozidel zapsána jako provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako automobil jiný než podle písmene r) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg. V období od 29. 1. 2020 do 14. 5. 2020 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 16. 7. 2020 byla žalované řádně doručena s tím, že měla příspěvek uhradit do 60 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 29. 9. 2020. Žalovaná však příspěvek žalobkyni neuhradila ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona platí, že Nestanoví-li tento zákon jinak,</i> <i>a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,</i> <i>b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ustanovení § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> 8. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byla žalovaná uvedena v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušila svou povinnost stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona a v období od 29. 1. 2020 do 14. 5. 2020 (107 dní) provozovala uvedené vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona byla žalovaná za každý den porušení uvedené povinnosti povinna zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. r) činí sazba příspěvku 261 Kč denně a celková výše příspěvku se dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku 27 927 Kč pak odpovídala výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývala z ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve spojení s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném a účinném znění, dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z částky 28 227 Kč za dobu od 30. 9. 2020 do zaplacení. 9. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 582 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.