2 C 23/2021-120 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 18. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 22 680,96 Kč s příslušenstvím, neboť uzavřela s žalovanou dne 2. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] (jejíž součástí byly obchodní podmínky), na základě které dne 5. 10. 2017 poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 33 879 Kč a administrativního poplatku ve výši 16 200 Kč, tj. celkem 80 079 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 225 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 2 204 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně dne 23. 11. 2020 dlužnou částku zesplatnila a to v částce 6 981 Kč. Jelikož na výzvy k úhradě žalovaná nereagovala, podala žalobkyně tuto žalobu, jíž se domáhá také úhrady úroků v částce 1 583 Kč, neuhrazených poplatků v částce 2 700 Kč, úroků z prodlení do dne 17. 2. 2021 (do dne podání žaloby) v částce 1 083,77 Kč, smluvní pokuty ve výši celkem 9 583,19 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 750 Kč, tj. celkem 22 680,96 Kč. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť předmětnou smlouvu uzavřela v době, kdy byla ve velké finanční tísni. Na předmětnou smlouvu pak uhradila částku 68 815 Kč, z čehož na úrocích a poplatcích 38 815 Kč. Žalobkyně účtovala na úhradu jistiny jen velmi malou část v poměru k úrokům a poplatkům. Dále má za to, že požadovaná RPSN ve výši 117,7 % je lichvářská a příčí se dobrým mravům a účtované poplatky jsou nemorální. Uvedla, že žalobkyně nedostatečně zkoumala (neposoudila s odbornou péčí) její úvěruschopnost a výšku výdajů. Sice měla dostatečný příjem, podnikala a její příjem vycházel průměrně na 25 000 Kč měsíčně, nicméně žalobkyni upozorňovala, že má exekuce a žalobkyně tuto skutečnost nevzala v potaz. Dále žalobkyně nenahlédla do bankovního a nebankovního registru ani do registru SOLUS. Uvedla, že smlouvu o zápůjčce podepsala, byla si vědoma kolik má splácet, ale učinila tak proto, že byla ve finanční tísni. Dlužnou částku splácela řádně do dubna 2020, kdy se následně dostala do finančních potíží a požádala o přerušení splácení, což jí nebylo umožněno a dlužná částka byla zesplatněna. Namítla neplatnost„ Smlouvy o úvěru [číslo] v tříleté promlčecí lhůtě“ a také, že v rozporu s dobrými mravy. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl následujícímu skutkovému zjištění: Mezi účastníky je nesporné, že uzavřeli dne 2. 10. 2017 Smlouvu [číslo] o zápůjčce, jejíž součástí byly Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru, Sazebník a Splátkový kalendář, na základě které dne 5. 10. 2017 žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 33 879 Kč a administrativního poplatku ve výši 16 200 Kč, tj. celkem 80 079 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 225 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 2 204 Kč počínaje dnem 17. 11. 2017. Úroková sazba byla sjednána výslovně ve výši 58 % p. a., stejně jako měsíční administrativní poplatek ve výši 450 Kč a také byla výslovně uvedena RPSN ve výši 117,7 %. V čl. 13 obchodních podmínek ve spojení s čl. 9 Smlouvy si účastníci dohodli smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. V článku 13.7 obchodních podmínek ve spojení s čl. 11 Smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Vzhledem k neplnění platebních povinností zaslala žalobkyně žalované dne 23. 11.2020 Oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z vyčíslení pohledávky ke dni 17. 2. 2021 je zřejmé, že žalovaná uhradila na dlužnou jistinu celkem 23 019 Kč (zbývá tedy uhradit 6 981 Kč), na obchodní úroky 32 296 Kč (zbývá uhradit 1583 Kč), na nehrazené administrativní poplatky 13 500 Kč (zbývá tedy uhradit 2 700 Kč). Dále je zřejmá výše neuhrazeného úroku z prodlení ve výši 1 083,77 Kč (od data zesplatnění do data 17. 2. 2021), neuhrazených smluvních pokut ve výši 9 583,19 Kč a neuhrazených účelně vynaložených nákladů za poslední písemnou upomínku před zesplatněním ve výši 750 Kč. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti, byla jí dne 16. 7.2020 zaslána výzva k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení. Jelikož žalovaná na výzvy k úhradě nereagovala, byla jí prostřednictvím právního zástupce zaslána předžalobní upomínka ze dne 5. 1. 2021. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu bylo tedy prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 7. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu o zápůjčce v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná vystupovala v tomto právním vztahu jako spotřebitel, je třeba pohlížet na tuto smlouvu také optikou spotřebitelského práva upraveného v § 1810 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 8. Podle § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 86 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 86 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 104 ZSÚ, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 12. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, jež byla shledána za platnou. Žalovaná hradila splátky zápůjčky do dubna roku 2020, když se pak dostala dle jejího sdělení do finančních potíží a přestala dlužnou částku splácet. Dle sdělení žalované kontaktovala žalobkyni ve věci splácení dlužné částky, tuto skutečnost však během řízení nijak neprokázala. 13. K námitce, že požadovaná RPSN ve výši 117,7 % je lichvářská a příčí se dobrým mravům, účtované poplatky a pokuty jsou nemorální, je možno uvést, že sjednaný úrok byl sjednán zcela transparentně a individuálně smluvními stranami již při uzavírání smlouvy a v souladu s § 104 a 106 ZSÚ. Taktéž smluvní pokuty požaduje žalobkyně v souladu s právem a uzavřenou smlouvou o zápůjčce, když ujednání o smluvní pokutě je