3 C 213/2021-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO] na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o půjčce [číslo] uzavřená mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradil, byla mu zaslána dne [datum] výzva před podáním žaloby, o jejíž odeslání bylo prokázáno poštovním podacím archem. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze dne [datum] a [datum]. Pohledávka byla postoupena postupitelem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která následně postoupila pohledávku žalobkyni. Z části přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek vyplývá, že byla postupována i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne [datum] a [datum], o jejichž odeslání svědčí poštovní podací archy. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi každé postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Smlouva byla shledána platnou. 6. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2007, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podle dosavadních právních předpisů. 7. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném, který se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 9 840 Kč. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o půjčce nedostál, když neplnil sjednané podmínky smlouvy o půjčce tím, že do [datum] nevrátil poskytnuté finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, které mu byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty, a nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek ve sjednané výši 3 840 Kč. V důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaného platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části jistiny. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud uhradil částku ve výši 5 840 Kč, která byla započtena v souladu s čl. 5 smluvních podmínek. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč představující jistinu. 9. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek z prodlení určil ode dne následujícího po účinnosti prvního postoupení pohledávky. Úrok z prodlení byl stanoven podle předpisů občanskoprávních ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.