3 C 232/2021-57 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 147 517,41 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [název] [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poplatky a vrátit peněžní prostředky formou 96 měsíčních splátek po 4 262,64 Kč (z toho 349 Kč představovalo pojistné) splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Jistina úvěru byla úročena sazbou 10,90 % ročně. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum], kdy dlužná částka činila 227 442,42 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil 90 442,86 Kč a po odeslání předžalobní upomínky dne [datum] uhradil 20 090,07 Kč. Ke dni podání žaloby činí dlužná pohledávka 147517,41 Kč. 2. O žalobě rozhodl [název soudu] elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. [název soudu] vyslovil usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 5. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 6. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 10,90 % p.a. Žalovaný se dle čl. II. odst. 4 písm. c) smluvních podmínek zavázal splatit úvěr 96 splátkami po 3 913,64 Kč a zároveň se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 349 Kč. Podle čl. III. odst. 6 je žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou pohledávek oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný. Žalovaný obdržel standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně vysvětlení některých pojmů. Čerpání úvěru v jednorázové výši dne [datum] je zřejmé z výpisu z běžného účtu č. 2017. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek. Z výpisu z úvěrového účtu [číslo] je zřejmý zůstatek výše celé pohledávky 227 442,42 Kč. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Uzavřená smlouva byla shledána platnou. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že řádně a včas nesplácel úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut, a neplatil ani pojistné dle § 2758 občanského zákoníku. V důsledku toho došlo v souladu se smluvními ujednáními čl. III. odst. 6 ke splatnosti pohledávky zahrnující celý zůstatek úvěru včetně příslušenství. O zesplatnění celé pohledávky ke dni [datum] byl žalovaný písemně informován. Přesto zaplatil pouze částky 90 442,86 Kč a 20 090,07 Kč. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok, a soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu, když žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 147 517,41 Kč s příslušenstvím. 10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po převzetí právního zastoupení. Žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 225,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 901 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 147 517,41 Kč sestávající z částky 7 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3 510 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 450 Kč ve výši 3 874,50 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 28 225,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní