3 C 26/2021-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně není schopna předložit smlouvu o úvěru, tak žádá přiznání částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se prokazatelně do prodlení s vrácením dluhu. Žalovaná byla upomínána k formou předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované bylo usnesení spolu s žalobou zasláno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřila, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku, jež byla uzavřena mezi obchodní mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a žalobkyní jako novým věřitelem ze dne [datum], z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, ve kterém byla zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z výpisu z účtu a sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že na účet, ke kterému měla dispoziční oprávnění pouze žalovaná, bylo dne [datum] odesláno [částka]. Jelikož žalovaná částku neuhradila, byla jí zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzva k úhradě před podáním žaloby dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala, a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou jistinu [částka] žalobkyni do dnešního dne uhradila. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odstavce 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka], přičemž však žalobkyně neprokázala vznik smlouvy o úvěru, neboť smlouvu o úvěru nepředložila. Žalovaná naproti tomu neprokázala, že by částku vrátila žalobkyni, tedy na úkor žalobkyně se žalovaná obohatila a je povinna toto bezdůvodné obohacení vrátit. Jelikož žalovaná svůj závazek vrátit bezdůvodné obohacení dosud nesplnila, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu. 9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení požaduje ode dne podání žaloby. Úrok byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.