6 C 155/2021-48 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] Součástí smlouvy se staly obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 023 Kč a hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byla opakovaně vyzvána k úhradě splatných dlužných splátek. Následně prohlásila žalobkyně všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem za splatné ke dni 20.8.2020. Dlužná částka byla k datu podání žaloby ve výši 70 102,32 Kč, kterou tvořila jistina ve výši 59 823,98 Kč, poplatky 1 543,23 Kč, smluvní úrok 5 943,20 Kč a úrok z prodlení ve výši 2 791,82 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 7.5.2021, žalovaná však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to žádosti o poskytnutí úvěru [číslo], smlouvy o úvěru [číslo], obchodních podmínek pro [anonymizováno], výpisu z úvěrového účtu, výzev k zaplacení dluhu a zesplatnění dluhu, výpisu z úvěrového účtu, předžalobní upomínky spolu s dokladem o odeslání z 7.5.2021 dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne 26.10.2017 bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru spolu s předsmluvními informacemi bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 30.10.2017 smlouvu o úvěru [číslo], ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 7,9 % ročně formou 60 měsíčních splátek po 2 023 Kč. Výpis z úvěrového účtu prokazoval, že žalované byla poskytnuta částka 100 000 Kč převodem na její účet. Na jistině žalovaná dlužila ke dni 14.3.2020 částku 59 823,98 Kč, a na poplatcích 1 543,23 Kč. Pro neplacení úvěru ze strany žalované došlo k zesplatnění úvěru ke dni 16.8.2020 O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne 25.8.2020. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Po provedeném dokazování soud konstatoval, že žalobkyně poskytla žalované v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 2395 o.z. úvěr do výše 100 000 Kč a povinností žalované bylo tento úvěr vrátit a zaplatit poplatky a úroky. Žalovaná řádně a včas svou povinnost nesplnila, proto došlo k zespaltnění úvěru ze strany žalobkyně výzvou ze dne 16.8.2020. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 %, v jaké byl smluvně dohodnut. Neuhrazením dlužné částky včas se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost hradit úroky z prodlení ve výši 10 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalované, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdila a také prokazovala, kdy a jak dlužné částky vyrovnala. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalované verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradila. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 539,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 455 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 367,30 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč.