6 C 246/2021-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění povinností ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. B76165 uzavřené dne [datum]. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. B76165 na dobu určitou a to 36 měsíců, kdy žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému veřejnou telekomunikační službu INTERNET a žalovaný se zavázal za poskytnutou službu zaplatit – čtvrtletní paušál za Internet částku 807 Kč bez DPH, na což mu žalobkyně poskytla slevu ve výši 20 %, tedy 645,60 Kč a zároveň mu žalobkyně poskytla také slevu ve výši 100 % na aktivaci připojení k internetu, tj. 1 500 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně, specifikace služeb a ceník. Dále byla mezi účastníky sjednána i povinnost vrátit čerpanou slevu v případě nedodržení podmínek smlouvy. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když se dostal do prodlení delšího než 30 dní od splatnosti vystavených faktur. Jelikož žalovaný porušil podmínky smlouvy, využila žalobkyně svého práva a od smlouvy odstoupila. V tomto řízení nárokuje čerpanou slevu na aktivaci připojení k internetu ve výši 1 500 Kč. Účastníci řízení uzavřeli podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě žalovaný využíval poskytované služby žalobkyní a zároveň byl povinen poskytnuté služby po doručení vyúčtování řádně uhradit. Žalovaný však vyúčtované služby řádně a včas nehradil, čímž mu vznikla povinnost vrátit poskytnutou slevu ve výši 1 500 Kč za aktivaci internetu z důvodu nedodržení délky trvání smlouvy a to z důvodu odstoupení žalobkyně od smlouvy pro nedodržování podmínek smlouvy ze strany žalovaného. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dlužné částky do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku), vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve spojení s § 1970 občanského zákoníku, když smluvní strany si jinou výši úroku nesjednaly. Při stanovení počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.