9 C 74/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 2.066 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 2.066 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, částku ve výši 2.299 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2.299 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 2. 7. 2019 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. B76716 s tím, že Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců. Obsahem Smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému veřejnou telekomunikační službu INTERNET a závazek žalovaného platit za poskytnuté služby čtvrtletní paušální částku ve výši 1.170 Kč za Internet„ 100MEGA“, přičemž žalovanému byla poskytnuta v rámci poskytování služeb elektronických komunikací 100 % sleva z ceny aktivace připojení k internetu ve výši 2.066 Kč a 20 % sleva na samotný internet, kdy tedy čtvrtletní platby měly činit 936 Kč. Součástí Smlouvy byly Všeobecné podmínky žalobkyně a Ceník služeb s technickou specifikací. Mezi účastníky byla v rámci Smlouvy a Všeobecných podmínek, které žalovaný obdržel, stejně tak i Ceník, sjednána možnost prolongace. Dále byla mezi účastníky sjednána i povinnost vrátit čerpanou slevu v případě nedodržení podmínek Smlouvy. Žalobkyně pak žalovanému také poskytnula zápůjčku zařízení k provozování služeb elektronických komunikací – radiomodem s napájením a anténou pro příjem LiteBeam SN B4:FB:E4:3A:2c:Ø1 (anténa, zdroj, POE atd.), které převzal žalovaný dne 17. 7. 2019 v den isntalace. Žalovaný porušil podmínky Smlouvy, když byl v prodlení s úhradou částek za poskytnuté služby v rámci I. čtvrtletí roku 2020 delším než 30 dní od splatnosti vystavené faktury za poskytnuté služby, která mu byla řádně doručena. Žalobkyně využila svého práva a z důvodu prodlení žalovaného s úhradou poskytnutých a řádně vyúčtovaných služeb odstoupila od Smlouvy dne 10. 2. 2020, o čemž žalovaného informovala. Žalobkyně výzvou [číslo] ze dne 10. 2. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5.270 Kč splatné do data 20. 2. 2020 odpovídající součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy ve výši 1.170 Kč za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 3. 2020 a dále 2x 60 Kč za upomínání k úhradě paušálních plateb za internet, sankci za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1.643 Kč a 21% DPH. Dále vyzvala žalovaného výzvou [číslo] ze dne 7. 7. 2020 k vrácení částky ve výši 2.299 Kč odpovídající hodnotě nevráceného zařízení, která byla splatná dne 17. 7. 2020. Žalobkyně však požadovala žalobou po žalovaném pouze poskytnutou slevu ve výši 2.066 Kč a částku 2.299 Kč, které žalovaný neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 17. 6. 2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2021 č.j. 9 C 74/2021-37 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 29. 4. 2021 spolu s žalobou. Žalobkyně vyjádřila souhlas s takovým postupem soudu již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 2. 7. 2019 č. B76716, kartu připojení, Všeobecné podmínky žalobkyně, Ceník, protokol o provedené práci ze dne 17. 7. 2019 a 12. 11. 2019, výzvu ze dne 10. 2. 2020 a ze dne 7. 7. 2020, faktury za poskytnuté služby, výzvu ze dne 10. 2. 2020 a odstoupení od smlouvy a výzvu k platbě ze dne 10. 2. 2020, poštovní podací arch, předžalobní výzvu ze dne 25. 1. 2021. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 2. 7. 2019 Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. B76716 s tím, že Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců. Obsahem Smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému veřejnou telekomunikační službu INTERNET a závazek žalovaného platit za poskytnuté služby čtvrtletní paušální částku ve výši 1.170 Kč za Internet„ 100MEGA“, přičemž žalovanému byla poskytnuta v rámci poskytování služeb elektronických komunikací 100 % sleva z ceny aktivace připojení k internetu ve výši 2.066 Kč a 20 % sleva na samotný internet, kdy tedy čtvrtletní platby měly činit 936 Kč. Součástí Smlouvy byly Všeobecné podmínky žalobkyně a Ceník služeb s technickou specifikací. Mezi účastníky byla v rámci Smlouvy a Všeobecných podmínek, které žalovaný obdržel, stejně tak i Ceník, sjednána možnost prolongace. Dále byla mezi účastníky sjednána i povinnost vrátit čerpanou slevu v případě nedodržení podmínek Smlouvy. Žalobkyně pak žalovanému také poskytnula zápůjčku zařízení k provozování služeb elektronických komunikací – radiomodem s napájením a anténou pro příjem LiteBeam SN B4:FB:E4:3A:2c:Ø1 (anténa, zdroj, POE atd.), které převzal žalovaný dne 17. 7. 2019 v den isntalace. Žalovaný porušil podmínky Smlouvy, když byl v prodlení s úhradou částek za poskytnuté služby v rámci I. čtvrtletí roku 2020 delším než 30 dní od splatnosti vystavené faktury za poskytnuté služby, která mu byla řádně doručena. Žalobkyně využila svého práva a z důvodu prodlení žalovaného s úhradou poskytnutých a řádně vyúčtovaných služeb odstoupila od Smlouvy dne 10. 2. 2020, o čemž žalovaného informovala. Žalobkyně výzvou [číslo] ze dne 10. 2. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5.270 Kč splatné do data 20. 2. 2020 odpovídající součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy ve výši 1.170 Kč za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 3. 2020 a dále 2x 60 Kč za upomínání k úhradě paušálních plateb za internet, sankci za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1.643 Kč a 21% DPH. Dále vyzvala žalovaného výzvou [číslo] ze dne 7. 7. 2020 k vrácení částky ve výši 2.299 Kč odpovídající hodnotě nevráceného zařízení, která byla splatná dne 17. 7. 2020. Žalobkyně však požadovala žalobou po žalovaném pouze poskytnutou slevu ve výši 2.066 Kč a částku 2.299 Kč, které žalovaný neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2021. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Soud projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 byla mezi účastníky uzavřena předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaný využíval poskytované služby a byl povinen rovněž tyto poskytnuté služby po doručení vyúčtování řádně uhradit. Žalovaný však služby vyúčtované a podrobně rozepsané ze strany žalobce neuhradil, nehradil řádně sjednanou částku měsíčního paušálu za poskytnuté služby připojení k internetu a vznikla mu ve Smlouvě stanovená povinnost vrátit poskytnutou slevu ve výši 2.066 Kč za aktivaci internetu z důvodu nedodržení délky trvání Smlouvy z důvodu odstoupení žalobkyně od Smlouvy pro nedodržování podmínek Smlouvy ze strany žalovaného a stejně tak povinnost zaplatit částku 2.299 Kč za nevrácené zařízení, které převzal žalovaný dne 17. 7. 2019. Žalovaný se pak dostal i do prodlení s úhradou dlužných částek od 21. 2. 2020 a 18. 7. 2020 tj. dnem následujícím po datu splatnosti jednotlivých částek. za poskytnuté služby elektronických komunikací a za zapůjčené a nevrácené zařízení. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (NOZ), platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně žalobkyní vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení z žalova