14 C 186/2022-19 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2025 Kč s úrokem z prodlení 162,26 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný nehradil televizní poplatky za období od ledna 2021 do března 2022 ve výši 135 Kč měsíčně a dluží tedy 2025 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, avšak žalovaný dluh nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku v říjnu roku 2006, tudíž měl soud za to, že od této doby je vlastníkem televizního přijímače. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný z evidence poplatků odhlásil. Přehledem nezaplacených poplatků bylo prokázáno, že žalovaný nehradil poplatky za období od ledna 2021 do března 2022 v celkové výši 2025 Kč. Žalovaný byl o úhradu upomínána předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2022. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/20005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích platí, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. platí, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. 3) platí, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platí, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalovaný jako poplatník televizních poplatků dle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je povinen hradit žalobkyni jako provozovateli vysílání poplatky stanovené dle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný tuto povinnost nesplnil za období ledna 2021 do března 2022, čímž vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 2025 Kč. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl ohledně zaplacení částky 2025 Kč a také i úroků z prodlení kapitalizovaných částkou 162,26 Kč, neboť úrok z prodlení byl vyčíslen v souladu s § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za nedůvodný však považuje soud nárok žalobkyně ve výši 63Kč mající představovat náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť výše těchto nákladů nebyla upravena dohodou účastníků, nárok v této výši nemá oporu v § 10 z.č. 348/2005 Sb. a žalobkyně také neprokázala výši skutečně vynaložených nákladů jen ve vztahu k dluhu žalovaného. Představuje-li tato částka náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s uplatněním práva u soudu, jsou tytéž náklady zohledněny v nákladech řízení, a to jak odměně za převzetí a přípravu, tak v paušální částce nákladů dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátní tarif. Z těchto důvodů soud v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části plné právo na náhradu nákladů ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 780 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. vyhotovil soud odůvodnění rozhodnutí.