14 C 262/2021-58 — Okresní soud v Uherském Hradišti
ECLI: ECLI:CZ:OSUH:2022:14.C.262.2021.1 Datum: 2022-01-14 Předmět: 493.781,46 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", " ["peněžité plnění""smlouva o úvěru""srážky ze mzdy"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 493.781,46 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 149 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb..
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 493 781,46 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které poskytla žalovanému 500 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet společně s úrokem 14,20 % ročně ve 120 anuitních splátkách po 8 598,56 Kč měsíčně počínaje od [datum]. Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a zesplatnila celý dluh k [datum]. Žalovaný nadále dluží na jistině 483 756,46 Kč, poplatcích 10 025 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 23.9.021 15 867,28 Kč a úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 533 391,80 Kč od [datum] do zaplacení.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
V rámci provedeného dokazování soud z žádosti o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalobkyně zjišťovala informace od žalovaného pro posouzení jeho úvěruschopnosti, když vycházela z příjmu žalovaného 21 038 Kč, jeho pracovního poměru na dobu určitou, z toho, že žalovaný nemá nezbytné výdaje, bydlí u rodičů, nemá srážky ze mzdy, je svobodný a nemá vyživovací povinnost.
Z potvrzení o výši příjmu z [datum] bylo zjištěno, že čistý průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce je 21 038 Kč měsíčně.
Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet včetně produktových podmínek a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní [datum] smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč bez stanoveného účelu a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 14,2 % ročně, poplatky, vše formou 120 měsíčních splátek po 8 598,56 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje od [datum]. Mezi stranami bylo v [anonymizováno] bodu 11 písm. a) ve spojení s bodem 10 písm. c) smluveno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv pohledávky, je žalobkyně oprávněna prohlásit dluh žalovaného za ihned splatný.
Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Z výpisu účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 500 000 Kč dne [datum].
Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný splácel dluh do dubna 2020. Tehdy činila jistina 483 756,46 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení delším než 90 dnů se splátkou splatnou [datum] a žalobkyně za období od [datum] do [datum] nepožadovala po žalovaném žádné platby za prodlení. Z výpisu rovněž vyplynulo, že v březnu 2021 žalovaný dlužil na jistině 483 756,46 Kč, úroku 49 635,34 Kč, úroku z prodlení 556,16 Kč, poplatcích 10 025 Kč.
Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] včetně podacího archu z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému z důvodu porušení smluvních podmínek zesplatnění úvěru [číslo] ke dni [datum] zahrnující dluh na jistině 483 756,46 Kč, úroku 49 635,34 Kč, úroku z prodlení 556,16 Kč, poplatcích 10 025 Kč.
Z výzvy k plnění z [datum], podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti.
Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli dle § 2395 o.z. smlouvu o úvěru, neboť žalobkyně poskytla na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky (500 000 Kč) a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s úroky 14,2 % ročně. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když posuzoval platnost smlouvy ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] vydaného ve věci C [číslo] tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť ověřený příjem 21 038 Kč nezakládal důvodné pochybnosti o schopnosti žalované platit splátky po 8 597,56 Kč při neexistenci dalších dluhů. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když nesplácel splátky řádně a včas. Žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila v důsledků prodlení žalovaného celý úvěr za splatný k [datum]. Nezaplatil-li žalovaný ani poté dluh, vznikl žalobkyni vedle nároku na jistinu 483 756,46 Kč, nárok na úrok 49 635,34 Kč, nárok na poplatky 10 025 Kč také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. kapitalizovaných ve výši 15 867,28 Kč (8,25% ročně z částky 533 391,80 Kč od [datum] do [datum]) a dále úroky z prodlení 8,25 % ročně z částky 533 391,80 Kč od [datum] do zaplacení. Nároky žalobkyně byly důvodné, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 230 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 752 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 493 781,46 Kč sestávající z částky 10 300 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 800 Kč ve výši 6 678 Kč.
Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.