15 C 121/2022-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 31 917,07 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: 2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly také úvěrové podmínky. Úvěrový rámec byl vymezen částkou 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,16 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a to včetně příslušenství a sjednaných poplatků, vždy k 20. dni příslušeného kalendářního měsíce. Celkem žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 30 300 Kč, uhradil však pouze částku 4 138 Kč, proto žalobkyně v souladu s čl. 6 úvěrových podmínek úvěr k datu [datum] zesplatnila. Žalovaný pak byl současně dopisem ze dne [datum] vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru, avšak bezvýsledně. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 31 917,07 Kč, z toho na neuhrazené jistině 29 387,07 Kč, na nákladech vymáhání v souladu s čl. 7 úvěrových podmínek 530 Kč a na smluvní pokutě dle čl. 7 úvěrové smlouvy a čl. 7 úvěrových podmínek 2 000 Kč. Protože žalovaný předmětný dluh dobrovolně neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu – [anonymizována dvě slova] – revolvingový úvěr pod [číslo]. Výše úvěrového rámce byla sjednána částkou 10 000 Kč a roční úrokovou sazbou 27,88 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla 11 510 Kč, měla být hrazena ve formě měsíčních splátek ve výši 3,16% z úvěrového rámce, tedy v částce 316 Kč, a to vždy k 20 dni měsíce. Žalovaný se rovněž zavázal hradit pojištění schopnosti splácet. V úvěrové smlouvě pak byla dohodnuta také výše smluvní pokuty. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky [anonymizováno] a dokumenty o pojištění. Dle výpisu čerpání splátek a úhrad je zřejmé, že úvěrový rámec byl navýšen na částku 30 000 Kč, když dne [datum] žalovaný čerpal částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 4 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 300 Kč, a to vše bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] shodně jako první čerpání dne [datum] ve výši 10 000 Kč. Naposledy žalovaný uhradil na čerpaný úvěr dne [datum] částku 30 Kč. Od splátky splatné dne [datum] se žalovaný ocitl v prodlení, neuhradil ani následující splátky, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. K tomuto datu činila dlužná částka 31 728,37 Kč s příslušenstvím. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 35 520,37 Kč ([anonymizováno]). Jelikož ničeho neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl vyzván uhradit částku 36 093,31 Kč. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>10. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 12. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 13. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele (úvěrová karta žalovaného a úvěrová zpráva). 14. Soud tak v předmětné právní věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru dle splátkového kalendáře byla nesplacená část úvěru prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaný se následujícího dne ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadovaná částka za náklady na vymáhání odpovídala smluvním ujednáním, shodně i požadovaná smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč dle § 2048 o.z. v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně ke dni sepsání žaloby kapitalizovala částkou 5 657,74 Kč a dále úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 29 387,07 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (dle úpravy § 122 z. č. 257/2016 Sb.). Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši 832,25 Kč ([datum] – [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I) 15. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 277 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 3 455 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.