15 C 131/2021-70 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce vůči žalované domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem specifikovaným shora ve výroku I tohoto rozsudku z důvodu odvolání daru pro nevděk dle § 2072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. a odstoupení od darovací smlouvy. Svůj návrh žalobce odůvodnil následovně: 2. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem id. ½ nemovitosti, a to pozemku [anonymizována dvě slova], o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod (dále také jen„ nemovitosti“). Žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu k [datum], podílovým spoluvlastníkem id. ½ nemovitostí. 3. Žalobce předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou k vydání daru a poskytnutí součinnosti k jeho vydání; žalovaná tuto výzvu převzala dne [datum], nijak však nereagovala. Dne [datum] pak se dostavila k předmětným nemovitostem za účelem jejich ocenění znalcem, neb jejím záměrem byl prodej spoluvlastnického podílu. Žalobce nárok na odvolání daru zdůvodňuje tvrzením, že žalovaná v květnu [rok] opustila jejich společnou domácnost a také společného syna, kterého zanechala v péči žalobce. Vůlí žalované bylo žít ve volném vztahu bez povinností, a to zejména ve vztahu k nezletilému synovi [jméno]. Žalobce uvedl, že i před opuštěním společné domácnosti se stalo, že se žalovaná pod záminkou návštěvy kamarádky na týden„ vypařila“. Přestože byla žalovaná dostatečně poučena o následcích odvolání daru, na tuto skutečnost nereagovala. Proto se žalobce obrátil se svým nárokem na soud, když nadto se žalovaná netají záměrem zpeněžit podíl na nemovitostech, a to přesto, že do těchto ničeho neinvestovala. 4. Žalovaná potvrdila majetkové uspořádání popsané žalobcem, v předmětné nemovitosti se žalovaným od roku [rok] bydlela a investovala do této úspory v rozsahu částky 600 000 Kč. Společnou domácnost byla žalovaná nucena opustit z důvodu dlouhodobých neshod účastníků vyplývajících z nevěry žalobce, jeho neochoty či neschopnosti zajišťovat rodinu řádně po finanční stránce a v neposlední řadě pro nadměrné užívání alkoholických nápojů žalobcem. V zájmu nezletilého, kterého dále nechtěla vystavovat stresu a hádkám žalobce a místo společného bydliště. Důvody uvedeného jednání pak byly také předmětem šetření v řízení vedeném zdejším soudem ve věci [anonymizováno] [značka automobilu] [rok], [spisová značka], [spisová značka]. Po ukončení společného byla pod tlakem žalobce, který si její návrat vynucoval pod pohrůžkou, že jinak ji zbaví syna i nemovitosti, což začal i realizovat. V nemovitostech vyměnil zámky, pročež je žalovaná nemůže užívat; podal návrh na určení výchovy a výživy k nezletilému synovi a usiloval o jeho výlučnou péči. Ve vztahu k právnímu úkonu odvolání daru, pak žalovaná uvedla, že na výzvu nereagovala, když se chtěla plně soustředit na řešení situace nezletilého, který je pro ni prioritou. Konstatovala, že tvrzený důvod odvolání daru, tedy„ nezájem o rodinné soužití, zejména při výchově nezl. syna [jméno] a nezájem o společnou domácnost“ nemůže obstát, když tyto důvody nenaplňují definici hrubého porušování dobrých mravů dle ustanovení § 630 o.z. Rodinné soužití účastníků skončilo kvůli neshodám, přičemž to, že žalovaná nemá zájem o soužití se žalovaným, není hrubým porušením dobrých mravů. Popřela, že by nejevila zájem o nezletilého, o jehož péči naopak usiluje. Stejně tak vyloučila pravdivost tvrzení o tom, že by chtěla žít ve volném vztahu. Ze všech uvedených důvodů pak navrhla zamítnutí žaloby. 5. V rámci repliky žalobce uvedl, že nemovitosti byly dostavěny a kompletně zařízeny jeho rodiči, a to již v červenci 2006 a zapsán do katastru nemovitostí. Později nedošlo k žádným jeho úpravám, čímž existenci tvrzených investic žalované vyloučil a podotkl, že finanční prostředky žalovaná vkládala do rekonstrukce domu její matky v obci [adresa], na níž se fyzicky podíle žalobce se svým otcem. Jako výlučný důvod darování nemovitostí označil narození společného syna. Žalované vytýkal, že nevařila, byla registrována na seznamkách, vracela se v pozdních hodinách ze zaměstnání, a to i pod vlivem alkoholu. V posledních třech letech společného soužití pravidelně opouštěla domácnost bez žalobce a syna. Jako příklad nikoliv řádné péče o nezletilého popsal situaci, kdy žalovaná se synem navštívila přírodní koupaliště, ten se zde při skoku do vody uhodil do hlavy, přesto jej žalovaná samotného poslala domů a zůstala na koupališti s kamarádkami. V roce 2020 pak odjela na vánoční svátky pryč a vrátila se až po [jméno]. Při oslavě synových 11. narozenin došlo k incidentu účastníků, při kterém žalovaná udeřila žalobce pěstí do obličeje, syn utekl, žalovaná ho ani nehledala a odešla. Poukázal na skutečnost, že žalovaná byla ochotna přenechat synovi podíl ne nemovitostech, to však úplatně, přičemž výši této úplaty stupňovala až na částku 2 500 000 Kč. 6. Podáním doručeným soudu dne [datum] učinil žalobce změnu skutkových tvrzení, jíž soud při jednání konaném dne [datum] připustil tak, že namísto dosavadního tvrzení žalobce o tom, že se žalovaná chovala nemravným způsobem ve vztahu k žalobci, když navazovala vztahy s jinými muži a zanedbávala domácnost a péči o nezletilého syna, nově tvrdí že nemravné jednání žalované odůvodňující odvolání daru, resp. požadavek na jeho vrácení, je odůvodněn nemravným chováním žalované vůči rodičům žalobce spočívající v jejím dlouhodobém tlaku vůči rodičům žalobce trvajícím od samotného narození nezletilého syna účastníků až po ukončení společného soužití účastníků. Tento tlak pak byl směřován na prosazování odloučení vnuka od jeho prarodičů případným odstěhováním se žalované z místa tehdejšího bydliště do zahraničí. Jako důvod změny skutkových tvrzení žalobce prostřednictvím svého právního zástupce označil dosavadní průběh řízení, z něhož vyšlo najevo, že účastníci se nechovali korektně, ani souladně s dobrými mravy, vůči sobě navzájem. 7. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřoval žalobce v možném ohrožení žalobce snahou žalované o zpeněžení majetkového podílu na nemovitostech bez zřetele k existenci spoluvlastnictví. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 9. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že vlastníky parcely č. [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku p.č. [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec], jak je zapsáno na [list vlastnictví] jsou žalobce a žalovaná, a to každý ve výši podílu id. ½, kdy žalovaná je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. 10. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou. Předmětem darování dle čl. II. smlouvy byla id. ½ rodinného domu [adresa] na pozemku p.č. [anonymizována dvě slova] a id. ½ pozemku p.č. [anonymizována dvě slova], vše v obci [obec], okres [okres], 11. Z dopisu datovaného dnem [datum], který byl adresován žalované, je zřejmé, že tímto učinil žalobce odvolání daru pro nevděk a vyzval žalovanou k vydání daru, když z dosavadních osobních poměrů žalované je zřejmé, že trvale opustila společnou domácnost z důvodu uspokojování vlastních potřeb. Za nevděk byl označen nezájem o rodinné soužití, zejména při výchově nezletilého syna [jméno] a nezájem o společnou domácnost. Chování žalované bylo označeno za odporující dobrým mravům, pro které žalobce svůj dar v zákonné lhůtě odvolal, 12. Z dodejky podací číslo [anonymizováno] bylo zjištěno, že dopis adresovaný žalované byl doručen dne [datum], 13. Z protokolu o jednání zdejšího soudu dne [datum] ve věci sp. [značka automobilu] [rok], [spisová značka], [spisová značka] bylo zjištěno, že předmětem tohoto řízení byla úprava výchovy, výživy a styku k nezletilému [jméno] [celé jméno svědka a žalobce], [datum narození]. Při daném soudním jednání byl proveden účastnický výslech žalobce, jako otce, stejně jako účastnický výslech žalované, jako matky. Účastníci byli slyšeni k okolnostem rozpadu partnerského soužití. Žalobce mj. uvedl, že žalovaná opakovaně odešla z domu, připustil, že se k ní choval špatně, ale byl k tomu důvod, nikdy však ji fyzicky nenapadl, pouze vulgárně. [příjmení] jí, že si nechala věci bývalého manžela. Požádal žalovanou, aby se komplet vystěhovala. Zmínil také incident již výše popsaný, týkající se narozeninové oslavy syna. Za příčinu problému označil mj. fakt, že po dobu 9 let společně nesdíleli postel, když žalovaná spávala se synem, nadto měli potíže v komunikaci. Žalovaná při jednání vypověděla, že měla na začátku vztahu obavu z věkového rozdílu, žalobce pořád podporovali rodiče, byl nevyzrálý. Za příčinu rozpadu partnerského soužití označila skutečnost, že 10 let byla se synem sama; žalobce pil a