15 C 142/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 12 971 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na zaplacení zákonných příspěvků dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění (dále jen zákon). Dlužná částka je složena ze dvou nároků, a to základu příspěvku 1) ve výši 11 008 Kč a 2) ve výši 1 363 Kč, oba vypočteny jako násobek počtu dní neplnění zákonné povinnosti pojištění žalovaným a sazby tohoto příspěvku ad 1) 128x 86 Kč, ad 2) 29x 47 Kč a v obou případech částky 300 Kč, která představuje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Protože žalovaný, ač řádně vyzván, své platební povinnosti dobrovolně nedostál, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán ad 1) jako provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. V období od [datum] do [datum], tedy po dobu 128 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období byla žalovanému řádně doručena s tím, že měl příspěvek uhradit do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Ad 2) pak byl žalovaný zapsán jako provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], kdy uvedené vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 podle dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. V období od [datum] do [datum], tedy po dobu 29 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období byla žalovanému i v tomto případě řádně doručena s tím, že měl příspěvek uhradit do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. 4. Žalovaný však příspěvky za výše uvedená období žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejích žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 6. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> 9. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byl žalovaný uveden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidel uvedených registračních značek, porušil svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona a ve výše uvedených obdobích provozoval vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou těmito vozidly (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že ad 1) činí sazba příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. o) 86 Kč denně, ad 2) pak odpovídá sazba příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. g) 47 Kč denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vždy vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku ad 1) 11 008 Kč, ad 2) 1 363 Kč, pak odpovídá výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč v každém jednotlivém případě představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni v obou případech také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na marné uplynutí lhůty k plnění v každém jednotlivém případě, jak výše uvedeno. 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.