15 C 166/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 723,79 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela dne [datum] prostředky komunikace na dálku se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] [příjmení] [jméno], pod reg. č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalovaná vyčerpala na základě uvedené smlouvy úvěr v konečné výši 10 000 Kč, tento měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná však na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatila, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení zcela pasivní. 3. Protože účastníci, žalovaná konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalované bylo právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], umožněno od [datum] čerpat úvěr až do úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], standardní informace o úvěru, obchodní podmínky spol. [právnická osoba]). Žalovaná vyčerpala celkem částku 14 723,79 Kč. Peníze čerpala bezhotovostně na bankovní účet pod č. [bankovní účet]. Vyčerpaný úvěr se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci žalobkyně v měsíčních splátkách v minimální výši 11 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální měsíční splátky byla dlužnici sdělována vždy k 30. dni v měsíci. Splatnost nesplacené části úvěru v částce 14 723,79 Kč nastala dne [datum]. Úvěr byl úročen sazbou 0,3452 % denně. Poplatek v souvislosti s prodlením žalované byl stanoven částkou 250 Kč (čl. VI odst. 1 smlouvy o revolvingovém úvěru). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]), ten však dluh ani opakovaných urgencích, neuhradila (předžalobní upomínka ze dne [datum]). 5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, které tato čerpala v souladu se smlouvou až do výše úvěrového rámce vymezeného částkou 10 000 Kč, tedy strany smlouvy sjednaly závazkový vztah dle ustanovení § 2395 o.z. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při sjednávání smlouvy vystupovala v postavení spotřebitele. Jak shora uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z.; žalované byl poskytnut revolvingový úvěr, který opakovaně čerpala a který se zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně společně s poplatky a úrokem z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Naopak žalovaná v rozporu s uvedeným smluvním ujednáním předmětný úvěr ve sjednané lhůtě nehradila. Splatnost úvěru nastala ke dni [datum]. Zcela neuhrazená tak zůstala částka 14 723,79 Kč sestávající z dluhu na jistině, kapitalizovaném smluvním úroku (3 869,75 Kč) a poplatcích. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek, které byly realizovány podle zákonné dikce § 1879 o.z. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně žaluje zcela po právu a má vedle nároku na zaplacení výše specifikované dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné částky za dobu od [datum], tj. v souladu se žalobou den následující po smluvené splatnosti dluhu, do zaplacení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (výrok I.). 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky;, 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a náhradu za DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.