15 C 228/2022-41 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení souhrnné částky 31 296 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodávku elektřiny do sjednaného odběrného místa, a to v období od [datum] do [datum]. Předmětná dodávka byla žalovanému fakturována daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], se splatností ke dni [datum]. Dále byla žalovanému na základě dodané elektrické energie do téhož odběrného místa za období [datum] do [datum] dne [datum] vystavena faktura pod [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný na žádnou z faktur neuhradil ničeho, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. 3. Protože účastníci, žalobkyně výslovně a žalovaný konkludentně, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] pod [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat pro žalovaného do odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektřinu a žalovaný se zavázal jí za dodanou komoditu zaplatit. Dle řádné faktury ze dne [datum], [číslo] vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 28 376 Kč, a to za období od [datum] do [datum], když celková spotřeba elektřiny byla ve sjednaném odběrném místě 8, [číslo] MWh. Dále pak vyúčtovala žalovaná odběr elektřiny žalovaným ve sjednaném odběrném místě mimořádnou fakturou s datem [datum], [číslo] znějící na částku 2 920 Kč, za období od [datum] do [datum], když celková spotřeba elektřiny byla ve sjednaném odběrném místě v daném období 0, [číslo] MWh. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 6. Z provedených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dodala pro žalovaného do sjednaného odběrného místa elektřinu za cenu 31 296 Kč, kterou jí žalovaný řádně a včas nezaplatil. <i>7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.</i> <i>8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> 9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, jež svou povahou odpovídala smlouvě kupní ve smyslu § 2079 o.z. Žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající jí z výše uvedené smlouvy a dodala žalovanému elektřinu do smluveného místa dodání, tzv. odběrného místa, žalovaný však svému závazku nedostál a dodávku elektřiny řádně nezaplatil. Žalobkyni tedy žalovaný dluží částku v celkové výši 31 296 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným a její výši, a proto byl její nárok shledán zcela po právu. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. Ohledně okamžiku prodlení soud vyhověl návrhu žalobkyně, která zákonný úrok z prodlení požadovala ode dne následujícího po splatnosti každé dílčí faktury. Požadovaný úrok z prodlení je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Zdejší soud na základě předložených listinných důkazů shledal žalobu jako důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 252 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 3 430 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.