15 C 42/2022-31 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 32 944 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným na adrese odběrného místa [obec a číslo]. Žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny a při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo], po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo dne [datum] pracovníky servisní firmy zjištěno, že odběrné místo je přes uvedené pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Žalobkyně vyčíslila náhradu škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu, a to na částku 32 944 Kč, kterou poté vyúčtovala žalovanému. Žalovaný byl vyzván k uhrazení částky, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta 14 dnů od vystavení faktury. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním. 3. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním účastníci konkludentně souhlasili, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)), z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že kontrola byla provedena v odběrném místě [obec a číslo] u odběratele [celé jméno žalovaného], [datum narození], EAN [číslo]. Při kontrole, u které byl žalovaný přítomen, byl elektroměr [číslo] demontován, neboť smlouva o odběru byla ukončena ke dni [datum], a to se stavem elektroměru VT [číslo] kWh. Při demontáži dne [datum] byl zjištěn stav elektroměru VT [číslo] kWh. Na základě provedené kontroly provedla žalobkyně vyúčtování výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ID případu [číslo]. Za dobu mezi ukončením smlouvy o odběru a demontáži elektroměru byla spotřeba elektřiny změřená elektroměrem VT 4 723 kWh. Náhrada za energii včetně daně z energie byla vyčíslena na částku 22 962,77 Kč. V souladu s provedenou demontáží a neoprávněným odběrem elektřiny byla také vyčíslena výše oprávněných nákladů na částku 4 264 Kč. V souladu s provedeným vyčíslením byla žalovanému vystavena dne [datum] faktura – daňový doklad [číslo] za období od [datum] do [datum] (neoprávněný odběr [číslo]) na částku 32 944 Kč (27 226,77 Kč + 21% DPH 5 717,62 Kč). Protože žalovaný fakturovanou částku neuhradil, byl žalobkyní opětovně k úhradě vyzván, a to dopisem ze dne [datum] a [datum]. <i>4. Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení se neoprávněný odběr zakazuje.</i> <i>5. Podle ustanovení § 51 odst. 3 energického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> <i>6. Podle ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny; při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.</i> 7. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla učiněna po právu. Žalovaný po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny ze strany žalobkyně dále bezesmluvně, a protiprávně elektřinu v daném odběrném místě odebíral, tedy ve smyslu výše citovaného ustanovení § 51 energetického zákona elektřinu takto odebíral neoprávněně. Uvedeným jednáním porušil žalovaný svoji právní povinnost a podle § 2909 o.z. tak odpovídá za škodu, jejíž vznik na straně žalobkyně zapříčinil. Výše škody byla vyčíslena daňovým dokladem žalobkyně dne [datum] [číslo] to za období od [datum] do [datum] (neoprávněný odběr [číslo]) znějícím na částku 32 944 Kč (27 226,77 Kč + 21% DPH 5 717,62 Kč, a to na základě výpočtu podle § 16 vyhlášky č. 259/2020 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve lhůtě splatnosti (do [datum]) fakturu nezaplatil, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny také nárok na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího z jistiny za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I). 8. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 648 Kč a dále nákladech nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč dle vyhlášky 254/2015 Sb. (za 2 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky), celkem tedy částku 2 248 Kč. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.