3 C 130/2022-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 227 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený příspěvek nepojištěného vozidla [registrační značka] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] odpovídající hodnotě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP vystavená dne [datum] a [datum], dále I. a II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], [datum] a [datum] a předžalobní upomínky zaslané žalovanému prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] a [datum], o jejíchž odeslání svědčí část podacího archu a doklad o sledování zásilek online. Vlastnictví žalované k předmětnému vozidlu vyplývá z výpisu z databáze vycházející z Centrálního registru vozidel. <i>4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ustanovení § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno; podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že</i> <i>a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a</i> <i>b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> 6. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná porušila svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla vlastníkem vozidla, jež nebylo po dobu celkem 141 zjištěných dnů pojištěno, byla jí řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 stanovena denní sazba koeficientem 47 Kč. Základ příspěvku tak odpovídá hodnotě 6 627 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona, podle něhož osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jejího vozidlu splnila. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovanou i výši pohledávky, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného příspěvku nepojištěných včetně nákladů na upomínání neuhradila. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 7 227 Kč s příslušenstvím. 8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dnů následujících po dni, ve kterém nastala splatnost příspěvků a nákladů až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 227 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.