3 C 2/2022-63 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 908,52 Kč s příslušenstvím. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků na základě smlouvy o používání kreditní karty [karta] č. [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. 2. [název soudu] vyslovil usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o používání kreditní karty [karta] [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Zaslání autorizačního kódu žalovanému vyplývá z printscreenu programu žalobkyně. Neplnění smluvních podmínek a účtování smluvních poplatků je zřejmé z výpisu z kreditní karty. Žalovaný svůj dluh neuznal a splátková dohoda nebyla ze strany žalovaného akceptována. Žalovanému byla zaslána poslední výzva k uhrazení dlužné částky s upozorněním na výpověď smlouvy v případě neuhrazení dlužné pohledávky. Dle dodejky si žalovaný zásilku v úložní době nevyzvedl. Žalovaný byl následně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Odeslání předžalobní upomínky prokazuje poštovní podací arch. 4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Po provedeném dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. V dané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě distančně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Podle ustanovení § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva byla shledána platnou, neboť bylo prostřednictvím autorizačního kódu dostatečně zabezpečeno určení jednající osoby a žalovanému v postavení spotřebitele byly dostatečným způsobem poskytnuty všechny potřebné informace. 6. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, neboť porušil svou splátkovou povinnost a neuhradil splátky za tři měsíce v roce 2018. V důsledku toho žalobkyně smlouvu písemně vypověděla a ke dni [datum] se stal dluh zcela splatným včetně příslušenství. Žalovaný však dlužnou jistinu 9 908,52 Kč ani příslušenství neuhradil. Žalobkyně na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok, a soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 908,52 Kč s příslušenstvím. 7. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 23,8 % ročně, který byl účastníky sjednán v čl. II. odst. 2 úvěrové smlouvy a který se opírá o ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně úrok za období od [datum] do [datum] kapitalizovala částkou 8 087,22 Kč a za následující období požaduje úrok v závislosti na průběžném plnění ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně a poté až do úplného zaplacení. Návrhu žalobkyně soud vyhověl a povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní úrok je podrobně rozepsána ve výroku I. rozsudku. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je dále povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud i zde akceptoval návrh žalobkyně a bylo zohledněno plnění žalovaného v období od [datum] do [datum]. Ode dne následujícího byl úrok z prodlení vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 908,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.