3 C 202/2022-31 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 4. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku celkem 58 313 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému od 14. 10. 2021 elektřinu do odběrného místa vedeného pod adresou [adresa žalovaného]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky v částce 53 879 Kč fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2022 (za období od 14. 10. 2021 do 20. 1. 2022) splatnou dne 4. 3. 2022. Dále žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému také od 14. 10. 2021 elektřinu do odběrného místa vedeného pod adresou [adresa žalovaného]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky v částce 4 434 Kč fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2022 (za období od 14. 10. 2021 do 19. 1. 2022) splatnou dne 4. 3. 2022. Jelikož žalovaný ani přes upomínání dlužné částky neuhradil, podala žalobkyně tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za [anonymizováno] následující skutečnosti: V době od 14. 10. 2021 do 20. 1. 2022 dodávala žalobkyně jako dodavatel poslední instance žalovanému elektřinu včetně souvisejících služeb do odběrného místa vedeného pod adresou: [adresa žalovaného], což následně vyúčtovala žalovanému v částce 53 879 Kč fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2022 splatnou dne 4. 3. 2022. Dále pak v době od 14. 10. 2021 do 19.1. 2022 dodávala žalobkyně jako dodavatel poslední instance žalovanému elektřinu včetně souvisejících služeb do odběrného místa vedeného pod adresou: [adresa žalovaného], což pak vyúčtovala žalovanému v částce 4 434 Kč fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2022 splatnou dne 4. 3. 2022. Žalovaná vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek Předžalobní výzvou k úhradě závazků ze dne 16.6. 2022, která byla žalovanému odeslána dne 17. 6. 2022, žalovaný však výzvu nijak nereagoval a dlužné částky neuhradil. Žalobkyně dodávala žalovanému jako dodavatel poslední instance v souladu s § 12a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), elektřinu do odběrných míst vedených pod adresami [adresa žalovaného] a [adresa žalovaného]. Žalovaný byl dle § 12b odst. 2 energetického zákona povinen hradit dodavateli poslední instance vyúčtované částky za dodanou elektřinu stanovenou dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně svůj závazek splnila – dodávala žalovanému elektřinu a související služby, žalovaný však svou povinnost – hradit vyúčtované odběry elektřiny včetně souvisejících služeb nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti každé dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, vznikl žalobkyni také nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ve spojení s § 513 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 981,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 333 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 313 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 368,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady řízení uhradit k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).