3 C 50/2022-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 196 363,26 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po 4 776 Kč spolu s úrokem ve výši 11,20 % ročně. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a žalobkyně jej dne [datum] vyzvala k okamžitému splacení dluhu do [datum]. Jistina dluhu tvoří částku 193 663,26 Kč a úvěrové poplatky 2 400 Kč za 8 neuhrazených poplatků á 300 Kč od [datum] do [datum]. Dále vyčíslila žalobkyně kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni [datum] ve výši 14 724,56 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že nahlížela do bankovních i nebankovních registrů, ve kterých nezjistila žádné negativní informace, dále vycházela z příjmů žalovaného, které doložil výpisy z účtu žalovaného a jeho výdajů, u kterých si učinila vlastní analýzu s tím, že vycházela z tvrzení žalovaného, a také z toho, že žalovaný byl svobodný, bezdětný a neměl jiný závazek. Žalobkyně také poukázala na to, že žalovaný na úvěr uhradil přes 30 měsíčních splátek. 5. Soud po provedení žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka 300 000 Kč, a to bezhotovostním převodem, což prokazuje historický výpis, kdy část úvěru sloužila k úhradě dřívějšího závazku u žalobkyně. Na dluh bylo ze strany žalovaného uhrazeno celkem 106 336,74 Kč s tím, že dle Historického výpisu byla poslední splátka uhrazena dne [datum]. Z žalobkyní předložených dokumentů týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl příjem dostatečný pro úhradu úvěru, dále z registrů nevyplynuly žádné negativní informace k úvěruschopnosti žalovaného. Ze Smlouvy vyplývala také povinnost žalovaného hradit kromě jistin také úrok ve výši 11,20 % ročně a poplatky dle Ceníku, který byl nedílnou součástí smlouvy spolu všeobecnými podmínkami. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. <i>6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění zákona [číslo] u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Tato smlouva byla soudem shledána platnou, kdy ze smlouvy jsou zřejmá ujednání o výši úvěru, úrokové sazbě i výši RPSN sazby. Strany se dohodly na splátkách ve výši 4 776 Kč měsíčně po dobu 96 měsíců a žalovaný poměrně dlouho splátky hradil, kdy celkově na úvěr uhradil 106 336,74 Kč. Žalovaný byl také zavázán k úhradě poplatků spojených s prodlením, jak vyplývá ze Smlouvy samotné, tak z Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku. Soud má za to, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, kdy měla k dispozici výpisy žalovaného z jeho účtu vedeného u žalobkyně a zkoumala i další okolnosti úvěruschopnosti. Že byl žalovaný úvěruschopný, plyne také z toho, že uhradil dluh více než 30 měsíčních splátek. Žalobkyně tedy má nárok na úhradu zbývající části jistiny. Co se týká úroků z úvěru, tak soud s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru přiznal žalobkyni nárok na úrok pouze částečně, kdy žalobkyně nereflektovala dané ustanovení a úrok z úvěru v původní dohodnuté výši vyžadovala za období delší, než dovoluje ustanovení § 122 odst. 5. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze část úroku z úvěru, kdy po zjištění, že žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], vycházel z toho, že ode dne následujícího po splatnosti následující splátky, tj. od [datum], byl prodlení. Po dobu dalších 90 dnů, tj. do [datum], má žalobkyně nárok na smluvený úrok, tj. částku 5 467,14 Kč. Následně od [datum] do dne [datum], kdy došlo ke kapitalizaci úroku, pouze na úrok ve výši 8,5 % ročně, tj. 4 825,66 Kč. Soud tedy zamítl nárok žalobkyně z úroku z úvěru ve výši 4 431,76 Kč (14 724,56 – 5 467,14 – 4 825,66 Kč), neboť na tento úrok žalobkyni nárok nevznikl. Následně od [datum] soud také nepřiznal žalobkyni rozdíl ve smluvené a zákonné úrokové sazbě. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil s ohledem na splatnost splátek, kdy žalobkyně tento úrok částečně kapitalizovala. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež sice byla v řízení úspěšná pouze z části, ale neúspěch byl s ohledem na žalovanou částku nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 541,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 855 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 196 363,26 Kč sestávající z částky 8 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 840 Kč ve výši 5 846,40 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř. Lhůta pro plnění byla dle ustanovení § 160 o.s.ř. stanovena jako třídenní.