4 C 25/2022-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši 3 944 Kč a 1 660,42 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků v rámci smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Druhý nárok představuje smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % z dlužné jistiny. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů. Jedná se o smlouvu o úvěru [číslo] uzavřenou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] jako věřitelem dne [datum]. Dle výpisů z účtu proběhla verifikační platba [datum] a dne [datum] žalovaný obdržel částku 6 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování úvěrů spatných jednorázově. Smluvními stranami byl přímo ve smlouvě na straně 3 sjednán závazek žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny v případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli část závazku. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] upomínku, dne [datum] opakovanou výzvu k úhradě a dne [datum] předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byla žalovanému zaslána výzva před podáním žaloby dne [datum], což je doloženo opět poštovním podacím archem. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána dohodou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], z jejíž podrobné přílohy vyplývá, že byla postoupena konkrétní pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne [datum] a [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva byla shledána platnou, neboť bylo dostatečně zabezpečeno určení jednající osoby pomocí verifikační platby a žalovanému v postavení spotřebitele byly dostatečným způsobem poskytnuty všechny potřebné informace 6. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál svým závazkům z úvěrové smlouvy, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu byl na základě předmětné smlouvy poskytnut, vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na úhradu splatné částky úvěru. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 7. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni též smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % z jistiny za každý započatý den prodlení, tedy od [datum] do [datum] ve výši 1 660,42 Kč. Žalobkyni byla přiznána též částka 690 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částka ve výši 150 Kč označená v žalobě jako kapitalizovaný úrok, která však představuje neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 3 944 Kč s příslušenstvím, náklady spojené s upomínáním 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 690 Kč a smluvní pokutu 1 660,42 Kč. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je dále povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně kapitalizovala částkou ve výši 454,91 Kč a ode dne [datum] byl úrok z prodlení vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 604,42 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.