4 C 37/2022-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] uzavřel s žalovaným prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému dne [datum] poskytnuta bezúročná zápůjčka 8 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky 2 400 Kč. Žalovaný po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Nároky na vrácení zápůjčky i zaplacení poplatku byly splatné společně dne [datum]. Dlužnou pohledávku žalovaný neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se v čl. 3 a 3.7 smlouvy zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 2 400 Kč do [datum]. Dle potvrzení o provedené platbě byla žalovanému dne [datum] zaslána částka 8 000 Kč. Žalovanému byla zaslána dne [datum] výzva k úhradě před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ze dne [datum] a na ni navazující realizační smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným pod [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] spolu s předžalobní upomínkou. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Ve smyslu § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva byla shledána platnou, neboť bylo dostatečně zabezpečeno určení jednající osoby a žalovanému v postavení spotřebitele byly dostatečným způsobem poskytnuty všechny potřebné informace. 10. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o zápůjčce nedostál, neboť do [datum] nevrátil poskytnuté finanční prostředky a nezaplatil ani sjednaný poplatek. V důsledku porušení smluvní povinnosti vrátit žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky sestávající se z jistiny 8 000 Kč a poplatku 2 400 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč s příslušenstvím. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 552 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.