4 C 81/2022-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně navrhla vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi účastníky byl uzavřen pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], kdy žalovaná byla přijata na pracovní pozici pracovník přepážky - specialista s místem výkonu práce na pracovišti [místo] [obec]. Pracovní poměr se žalovanou byl ukončen ve zkušební době ze strany žalobkyně. S žalovanou byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování při sjednání pracovního poměru. Předmětem žaloby je náhrada škody – schodku v celkové výši 3 886 Kč. Schodek ve výši 885 Kč byl zjištěn při uzávěrce pokladny na přepážce obsluhované žalovanou dne [datum]. Z tohoto schodku uhradila žalovaná částku 423 Kč, takže neuhrazena zůstává částka 462 Kč. Další schodek ze dne [datum] byl zjištěn ve výši 3 424 Kč. Žalovaná škodu v obou případech uznala, zavázala se k úhradě. Ani přes výzvy či upomínky nebyla celá výše schodku uhrazena. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum]. Platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl tedy usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud oba účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a zároveň byli poučeni, že nevyjádří-li se ve lhůtě 7 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně o svém tvrzení uvedeném v žalobě předložila listinné důkazy. Jedná se o pracovní smlouvu, kterou uzavřeli žalobkyně jako zaměstnavatel, žalovaná jako zaměstnanec, dne [datum], a dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne [datum]. Podle pracovní smlouvy se žalovaná zavázala nastoupit do práce dne [datum] s tím, že bude pracovat jako pracovnice přepážky – specialista s místem výkonu práce [místo] [obec]. Dalšími důkazy jsou listiny označené jako Deník pokladních přebytků a schodků, z nichž bylo zjištěno, že dne [datum] byl zjištěn u žalované schodek 885 Kč a dne [datum] schodek ve výši 3 424 Kč. Žalovaná dne [datum] uznala dluh ve výši 885 Kč představující schodek na svěřených hodnotách co do důvodu i výše a zavázala se tento schodek splácet po 100 Kč počínaje měsícem následujícím po uzavření dohody. Zároveň byla také sjednána ztráta výhody splátek. Z potvrzení o úhradě schodku bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 423 Kč a to dne [datum]. Ohledně dalšího schodku ve výši 3 424 Kč podepsala žalovaná listinu označenou jako Uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady a to ze dne [datum]. Z této listiny vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh představující schodek na svěřených hodnotách zjištěný dne [datum] a to co do důvodu i výše 3 424 Kč a zavázala se tuto částku zaplatit do 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření této dohody a to v hotovosti na pokladně. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě sporného dluhu. Upomínku k úhradě zaslala žalobkyně s datem [datum]. 5. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 6. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle odst. 4 citovaného zákonného ustanovení, dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. 7. Podle § 259 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. 8. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svou povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. 9. Z provedených důkazů a v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná byla zaměstnancem žalobkyně, uzavřela dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Žalobkyně ve dvou případech zjistila na svěřených hodnotách schodek, přičemž žalovaná uznala písemně svůj dluh představující schodek na svěřených hodnotách co do důvodu i výše jak je popsáno shora, nicméně na základě dvou uznávacích prohlášení dluh v celkové výši neuhradila. Za použití ustanovení § 2053 obč. zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, z čehož vyplývá, že uznáním dluhu co do důvodu i výše je spojena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaná žádným způsobem nevyvrátila obsah uznání dluhu. 10. Jak výše uvedeno, rozhodl soud bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a o.s.ř. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, kterou požadovala ve výši 1 000 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a 2x paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně podle § 151 odst. 3 o.s.ř. vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy po 300 Kč za každý úkon.