6 C 278/2021-217 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných za užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 288 m2, druh pozemku zahrada, který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že uplatněný nárok neuznávají. Dle žalovaných znalecký posudek předkládaný žalobcem neodpovídá skutečnosti, a to vzhledem k marginalizaci povodní, které předmětný pozemek již několikrát zasáhly, přičemž nijak nezohledňuje ani se nepokusil zkoumat, jakým způsobem časté povodně omezují žalované v užívaní pozemku. 3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 288 m2 – zahrada, je Česká republika a od [datum] je příslušný hospodařit s majetkem státu [název žalobkyně]. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou vlastníky pozemku parc. St. 617 o výměře 348 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Mezi účastníky je nesporné, že pozemek žalobce parc. [číslo] o výměře 288m2 navazuje na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je žalovanými užíván. 6. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaní v žalovaném období od [datum] do [datum] užívali pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Nesporné mezi nimi dále bylo, že dne [datum] za užívání tohoto pozemku žalovaní zaplatili žalobci částku 3 341 Kč. 7. Z fotografií a sdělení stavebního úřadu soud zjistil, že daný pozemek se nachází v oblasti, která bývá zaplavována korytem řeky [název]. Z daných listin také soud zjistil, že daný pozemek není možné zastavět. 8. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem, vypracovaného ústavem [právnická osoba] soud zjistil, že dle tohoto posudku byla částka za užívání daného pozemku ohodnocena na částku 12 542 Kč. 9. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] – znalecký ústav [číslo] bylo zjištěno, že částka za užívání daného pozemku dosahuje výše 3 550 Kč za žalované období. Znalecký ústav upřesnil, že cenu pozemku ovlivňuje zejména jeho možnost využití a případné závady. Vyšší přesnosti posudku bylo dosaženo zejména díky použití vyššího počtu srovnávaných pozemků. 10. Z výzvy a dodejky vč. urgence bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalované k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 12 542 Kč ve lhůtě do [datum]. 11. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny relevantní skutečnosti. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 13. Žalovaní užívali od [datum] do [datum] pozemek p. [číslo] s tím, že tento pozemek byl ve vlastnictví žalobce. Bylo taktéž prokázáno, že žalovaní užívali tento pozemek bez právního důvodu, kdy mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaní užívají pozemek oprávněně. Co se týká samotného pozemku, bylo zjištěno, že tento se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven. Ačkoliv se tedy pozemek eviduje v části určené pro bydlení, nelze na něm umístit stavbu. 14. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z. 15. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle ustanovení § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku. 17. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. se stavební pozemky pro účely oceňování člení na nezastavěné pozemky, evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. 18. Podle ustanovení § 9 odst. 5 zákona č. 151/1997 Sb. se pro účely oceňování pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. 19. K ocenění pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku [právnická osoba] – znalecký ústav, když závěr znaleckého posudku je řádně odůvodněn. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno]. Znalecký posudek vycházel z předpokladu, které neodpovídal skutkovým zjištění, zejm. že je pozemek sice veden jako pozemek stavební, ovšem bez možnosti stavět, což se v posudku neprojevilo, dále pozemek byl opakovaně zaplaven. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Co 1711/2019 není vyloučeno, aby obvyklá cena byla stanovena s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně oceňovaných pozemků vyjdou najevo, mj. i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. V projednávané věci se jedná právě o uvedenou situaci, kdy reálně existují překážky bránící využití pozemku dle účinného územního plánu. Sporný pozemek je v platném územ/ním plánu obce sice veden jako plocha pro bydlení, na uvedené adrese však nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu. Sporný pozemek tedy nemůže být oceňován jako pozemek stavební. 20. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě došlo k užívání majetku žalobce žalovanými bez spravedlivého důvodu. Protože neoprávněný majetkový prospěch vznikající v důsledku uvedeného jednání žalovaných má povahu výkonu práva, je nutno rozhodnout o jeho vydání ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastnické právo k pozemku svědčí České republice, ani oprávnění žalobce s majetkem státu nakládat, stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu a fakticitě užívání, kdy žalovaní v průběhu celého soudního řízení doznávali, že pozemek užívají v jeho celém rozsahu. Spornou skutečností v řízení byla pouze výše požadovaného bezdůvodného obohacení představovaného obvyklým nájemným za užívání pozemku. Z důvodu výše uvedených dospěl soud k závěru, že výše bezdůvodného obohacení žalovaných odpovídá za žalované období částce 3 550 Kč, jak plyne ze znaleckého posudku [číslo]. 21. Jestliže žalobce namítal, že v obdobných sporech (vedeném [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a vedeném [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]) bylo rozhodnuto plně v souladu s žalobním žádáním žalobce, je třeba dodat, že v dalších sporech, vedených zejména před zdejším soudem (např. spory mezi shodnými účastníky sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]) bylo postupováno tak, že závěry znalce [právnická