9 C 29/2022-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 934,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 934,30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 3.000 Kč představující smluvní pokutu, a to z titulu nehrazení dodávek elektřiny do daného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalobkyně vystavila žalovanému za odběr elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] fakturu č. (variabilní symbol) [číslo] znějící na částku ve výši 734,30 Kč za odebrané množství elektřiny, přičemž tato faktura byla splatná dne [datum]. [příjmení] byla stanovena tak, že za odebrané množství byla stanovena částka 734,30 Kč, dále byla stanovena částka smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení s úhradou záloh na dodávku elektřiny. Žalovaný fakturovanou částku za odebranoou elektřinu neuhradil, ač byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Pokud šlo o smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, pak tato byla požadovaná za prodlení s platbou fakturované částky ve výši 934,30 Kč a byla takto sjednána v samotné Smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný ani přes opakované upomínání ničeho na dluhu nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2022 č.j. 9 C 29/2022-28 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas v podání doručeném soudu dne [datum]. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich i závěr o skutkovém stavu, kdy bylo možno uzavřít, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalobkyně vystavila žalovanému za odběr elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] fakturu č. (variabilní symbol) [číslo] znějící na částku ve výši 734,30 Kč za odebrané množství elektřiny, přičemž tato faktura byla splatná dne [datum]. [příjmení] byla stanovena tak, že za odebrané množství byla stanovena částka 734,30 Kč, dále byla stanovena částka smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení s úhradou záloh na dodávku elektřiny. Žalovaný fakturovanou částku za odebranoou elektřinu neuhradil, ač byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Pokud šlo o smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, pak tato byla požadovaná za prodlení s platbou fakturované částky ve výši 934,30 Kč a byla takto sjednána v samotné Smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný ani přes opakované upomínání ničeho na dluhu nezaplatil. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. a následného ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby. 7. S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva byla smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 8. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 10. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 11. A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). 12. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy ze dne [datum], jež svým obsahem odpovídala povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalovaný se tímto zavázal platit za odebrané a spotřebované množství plynu fakturované částky a zároveň pak hradil (měl řádně hradit) i pravidelné měsíční zálohy, přičemž svým podpisem vyslovil souhlas s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně svou smluvní povinnost splnila, když do sjednaného odběrného místa dodávala plyn a dodávku řádně vyúčtovala předmětnou fakturou, která však nebyla dosud uhrazena. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena v termínu splatnosti, dostal se žalovaný i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, jakož i ve vztahu ke smluvní pokutě, která byla mezi účastníky platně ujednána v rámci uzavřené smlouvy. (výrok I.) 13. O povinnosti k náhradě náklad