9 C 53/2022 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30.285,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25.000 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby pak zejména žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen právní předchůdce žalobkyně) smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] uzavřenou dne 8. 4. 2005 s úvěrovým účtem [číslo] [bankovní účet]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 2.750.000 Kč s úrokem ve výši 4,20 % ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru do 24. 3. 2006 (viz čl. IV. 1 smlouvy); ve výši 3,40 % ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru od 25. 3. 2006 do 24. 3. 2007 (viz dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru); ve výši 3,85 % ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru od 25. 3. 2007 do 24. 3. 2008 (viz dodatek ke smlouvě o úvěru); ve výši 4,92 % ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru od 25. 3. 2008 do 24. 3. 2009 (viz dodatek ke smlouvě o úvěru); ve výši 4,47 % ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru od 25. 3. 2009 do 24. 3. 2012 (viz dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru); ve výši 4,54% ročně z vyčerpané jistiny hypotečního úvěru od 25. 3. 2012 do 24. 3. 2015 (viz oznámení o výši úrokové sazby). V rámci uvedené smlouvy o hypotečním úvěru se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci žalobkyně vyčerpanou jistinu hypotečního úvěru nejpozději do 25. 4. 2020. Podle čl. II. 2 smlouvy se žalovaná zavázala zahájit čerpání hypotečního úvěru nejpozději do 24. 4. 2005. Dodatkem ze dne 14. 3. 2006, dodatkem ze dne 19. 3. 2007, dodatkem ze dne 20. 3. 2008 a dodatkem ze dne 2. 3. 2009 byla sjednána nová výše úrokové sazby a jí odpovídací výše splátky, a to následovně od 25. 3. 2006 do 24. 3. 2007 ve výši 3,40 % ročně a splátka ve výši 19.583 Kč, od 25. 3. 2007 do 24. 3. 2008 ve výši 3,85 % ročně a splátka ve výši 20.124 Kč, od 25. 3. 2008 do 24. 3. 2009 ve výši 4,92 % ročně a splátka ve výši 21.351 Kč, od 25. 3. 2009 do 24. 3. 2012 ve výši 4,47 % ročně a splátka ve výši 20.868 Kč. Oznámením o výši úrokové sazby ze dne 16. 3. 2012 došlo ke stanovení výše úrokové sazby ve výši 4,54 % ročně ze zůstatku jistiny a splátky ve výši 20.926 Kč na období od 25. 3. 2012 do 24. 3. 2015. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2013 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalované a na její majetek prohlášen konkurs. Právní předchůdce žalobkyně přihlásil do předmětného insolvenčního řízení vedeného ve věci žalované dne 16. 1. 2013 svou pohledávku ze smlouvy o hypotečním úvěru v celkové výši 1.565.366,70 Kč, sestávající z jistiny ve výši 1.562.469,62 Kč, a z úroků ve výši 2.897,08 Kč. Uvedená pohledávka ze smlouvy o hypotečním úvěru se v souladu s § 250 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, se stala splatnou dne 10. 1. 2013 (tj. dnem prohlášení konkursu). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla při přezkumném jednání konaném dne 15. 4. 2013 v plné výši uznána. Právní předchůdce žalobkyně na přihlášenou pohledávku obdržel částku v celkové výši 1.565.366,70 Kč, tedy došlo k úhradě celé dlužné částky jistiny s úroky počítanými do 10. 1. 2013. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2019 č.j. [insolvenční spisová značka] byl konkurs zrušen. Toto usnesení nabylo dne 3. 12. 2019 právní moci. V insolvenčním řízení ani za dobu jeho trvání nebylo možné uplatnit úroky a úroky z prodlení z výše uvedené smlouvy o hypotečním úvěru, které se staly splatnými po 10. 1. 2013 a tedy žalovaná pohledávka představuje uvedené úroky a úroky z prodlení v době od 10. 1. 2013 do 27. 4. 2019, tj. právní moci usnesení o vydání výtěžku. Ke dni postoupení pohledávky (viz níže), tj. ke dni 5. 11. 2019 činila pohledávka ze Smlouvy o úvěru částku v celkové výši 506.025,68 Kč, sestávající ze smluvního úroku ve výši 245.123,86 Kč a úroku z prodlení ve výši 260.901,82 Kč. Na předmětnou pohledávku nebylo ode dne postoupení uhrazeno ničeho. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 29.962,86 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení, a úrok z úvěru ve výši 19,90 % ročně z částky 29.962,86 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení, kdy tento nárok vyplýval ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě [číslo] uzavřené dne 13. 8. 2004 s úvěrovým účtem [číslo] [bankovní účet] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 29.962,86 Kč s úrokem tak, jak je vyhlášen právním předchůdcem věřitele zveřejněním [právnická osoba] a podle čl. 3 podmínek pro vydávání a používání kreditních karet [právnická osoba] Žalovaná měla splácet bance peněžní prostředky pravidelnou měsíční splátkou ve výši id. [číslo] vyčerpané jistiny úvěru, a to ke každému 25. dni v příslušném měsíci. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná neplnila svůj závazek řádně a včas, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě, a to dne 10. 7. 2009. Právní předchůdce žalobkyně přihlásil do předmětného insolvenčního řízení vedeného ve věci žalované dne 16. 1. 2013 svou pohledávku ze smlouvy o hypotečním úvěru v celkové výši 65.263,99 Kč sestávající z jistiny ve výši [číslo] na jistině a z částky 32.981,13 Kč představující příslušenství. 2. Ani v tomto případě nebylo možné v insolvenčním řízení ani za dobu jeho trvání uplatnit úroky a úroky z prodlení z výše uvedené smlouvy o úvěru, které se staly splatnými po 10. 1. 2013. Ke dni postoupení, tj. ke dni 5. 11. 2019, činila pohledávka ze Smlouvy o úvěru částku v celkové výši 32.981,13 Kč, sestávající ze smluvního úroku ve výši 23.387,30 Kč, a úroku z prodlení ve výši 9.593,83 Kč. S ohledem na uvedené žalobkyně požadovala zaplacení úroků ve výši 19,90 % ročně z částky 29.962,86 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení a dále úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 29.962,86 Kč od 11. 3. 2013 do zaplacení. Dne 5. 11. 2019 byla uzavřena mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem smlouva o postoupení pohledávek reg. [číslo] na jejímž základě byly postoupeny na žalobkyni shora uvedené nároky. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě výzvy ze dne 25. 3. 2022, kterou byla žalovaná informována i o postoupení pohledávky. 3. Žalované byla doručena žaloba a předvolání k prvému jednání ve věci do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 30. 5. 2022 resp. dne 14. 7. 2022, přičemž byla upozorněna, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. 4. Žalovaná se na jednání soudu nedostavila, přestože jí bylo předvolání na jednání, ve kterém byla upozorněna na následky nedostavení se bez řádné omluvy v podobě vydání rozsudku pro zmeškání, doručeno. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně, která se k tomuto jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Podle ustanovení § 153b odst. 1, 3 zákona OSŘ, zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2 OSŘ), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 OSŘ vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu vzal za nesporná. (výrok I.) 7. Pro úplnost soud dále pouze ve vztahu k učiněným závěrům shora uvádí, že by se příčilo zásadě rychlosti a soustředěnosti řízení, pokud by výkladem příslušných ustanovení (§ 153b odst. 1 OSŘ a § 157 odst. 3 OSŘ) měla být omezována účinnost těch procesních institutů, které byly do procesního práva inkorporovány právě za účelem zjednodušení a zrychlení občanského soudního řízení. Ustanovení o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání (§ 153b OSŘ) k těmto institutům zajisté patří, přičemž z uvedeného důvodu již nebylo třeba, aby soud vymezil hmotněprávní základ (podmínky) na základě nichž by věc rozhodoval. 8. Hovoří-li totiž ustanovení § 157 odst. 3 OSŘ o náležitostech odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, zmiňuje výslovně pouze předmět řízení (popis čeho se žalobce po žalovaném domáhá a proč, tj. vymezení skutku) a stručný výklad důvodů pro postup podle § 153b odst. 1 O