9 C 81/2022-19 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 1.500 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaný dne [datum] využil služeb žalobkyně jakožto provozovatele veřejné drážní a silniční dopravy, přičemž se nemohl prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovaným sepsal zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ([číslo]). Podle Smluvních přepravních podmínek a jejich čl. 4 bod 10 a přílohy [číslo] činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu 1.500 Kč za takto uskutečněnou přepravu. Žalovaný tak s ohledem k uvedeným skutečnostem byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.500 Kč z titulu nezaplacené přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku a ničeho na dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 6. 2022 č.j. 9 C 81/2022-16 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem a soud tak dovodil, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ([číslo]) ze dne [datum], smluvní přepravní podmínky, upomínku před podáním soudní žaloby ze dne [datum] a poštovní podací arch. 5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval linkou [číslo] provozovanou žalobkyní, přičemž byl v 5:33 hodin kontrolován přepravním kontrolorem (revizorem) [číslo] byl o tom vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ([číslo]) ze dne [datum]. Provedenou kontrolou bylo tedy zjištěno, že žalovaný se nemohl prokázat platným jízdním dokladem a byl tak povinen zaplatit žalobkyni sankci, přirážku ve výši 1.500 Kč za každou uskutečněnou cestu bez platného jízdního dokladu. Přirážka byla splatná do 10 kalendářních dnů od data jejího uložení, přičemž přirážka měla být žalovaným uhrazena na číslo účtu [bankovní účet] s použitím variabilního symbolu, který byl shodný s číslem zápisu o provedené přepravní kontrole. Žalovaný převzal zápis o provedené přepravní kontrole, avšak částku představující přirážku za jízdu na černo neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: S ohledem ke skutečnosti, že nárok uplatněný žalobou vyplýval z porušení přepravních podmínek a právních předpisů v roce 2020, pak bylo třeba věc posuzovat podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2014, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění od [datum], (dále jen NOZ). 7. Tak podle § 2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle § 2551 NOZ dále platí, že podrobnější úpravu přepravy stanoví přepravní řády. 9. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle odst. 2 přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla"). 10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 11. V souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok žalobkyní byl zcela důvodný. Žalovaný tím, že použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, uzavřel s žalobkyní, jakožto dopravcem, smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 NOZ, která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu, dopravci tj. žalobkyni tímto vznikl nárok na zaplacení stanoveného jízdného. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne [datum], přičemž na základě této skutečnosti mu vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč za takto uskutečněnou jízdu načerno, kdy podle Smluvních přepravních podmínek a podle přílohy [číslo] čl. I odst. 1 činila přirážka za přepravu bez platného jízdního dokladu právě 1.500 Kč. Tato podle odst. 2 písm. a) mohla být snížena při jejím zaplacení v hotovosti na místě kontroly nebo zaplacením do 10 kalendářních dnů od data uložení přirážky v sídle žalobkyně, a to na částku 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu tj. celkem na 1.000 Kč. Žalovaný tuto přirážku nezaplatil, ač následně k tomu byl vyzván v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum], a do dnešního dne tak ničeho neuhradil. Soud s ohledem k učiněnému závěru o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu hodnocení tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na částku ve výši 1.500 Kč. (výrok I.) 12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)